ATELIER BENEŠ

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz

pondělí 23. března 2015

Bytové domy v Horní Libni

ve spolupráci s Alešem Holmanem

2014

Studie bytového domu do Horní Libně pro nějž je charakteristické 
citlivé zapasování do krásné terénní konfigurace - k lomu.


Pro návrh bylo důležité citlivé začlenění do terénu, kvalitní parkové prostory mezi bytovými domy.









Lokalita
Starý lom v Horní Libni s jedinečnou terénní konfigurací byl určitě největším inspiračním zdrojem pro těchto pět bytových domů. Jsme ve výškově silně diferencované lokalitě: nahoře Starý Prosek s kostelem, hřbitovem, starými nízkými domy a výhledem na celou Prahu, dole severní konec Horní Libně s novodobými bytovými domy. Tato přírodní terénní hrana je ještě nepříliš dotčena lidskou činností – nedaleko je i jedinečná lokalita Proseckých pískovcových skal s rozsáhlou sítí podzemních chodeb vytvářených člověkem.

Náš malý obytný komplex je citlivě do této krajinné konfigurace zapuštěn.        Domy mají dva, jeden i tři byty na patro a společný dvoupodlažní parking s vjezdem o úroveň níže položenou ulicí Karla Hlaváčka.

Koncept
Jedním ze silných témat je tu zahušťování města kombinované s ekologickým aspektem. Zahušťování města se dnes týká především té části Prahy, která leží mezi urbanismem devatenáctého století a moderním městem konce dvacátého století s hromadnou výstavbou bytových komplexů sedmdesátých a osmdesátých let. Každé takovéto místo je ale něčím jedinečné, specifické. Neexistuje universální řešení.

Další aspekt, který bychom neměli pominout je i v dnešní době hodně frekventované ekonomické téma. Hledali jsme co nejjednodušší řešení, které by odolalo i předpokládaným materiálovým a dispozičním změnám a úpravám – ze dvou pater společného suterénu vyrůstá a je na ně napojeno pět v podstatě identických samostatných objektů.

Domy jsou shodné, ale s jemnou geometrickou hrou, kdy tři a dva domy mají vždy stejnou fasádu a jeden z pěti domů je otočen svou plochou svažitou zelenou střechou na jinou stranu než ostatní. Vytvořili jsme řešení, které za určitých podmínek umožňuje použití i jiných – levnějších materiálů, než je ve finální studii (dřevo a zelená fasáda), se zachováním koncepčních a estetických kvalit záměru.

Jaké jsou tedy souhrnně kompoziční principy, které tu používáme?
V návrhu nám šlo především o (1) hledání a definici čistého geometrického tvarosloví, obnovu (2) majestátnosti prostoru, důležitá byla i (3) dokonalost proporcí a pečlivé vylaďování vzájemných harmonických vazeb, (4) šlo nám ale i o vztah materiálu a světla a (5) uchopování a rozvíjení témat ekologie. 

K jednotlivým tématům podrobněji
(1)  hledání a definice čistého geometrického tvarosloví:
Čisté geometrické tvarosloví a jeho tvorba je jednou z důležitých činností, která je při generování kvalitního architektonického prostoru mimořádně důležitá. V dnešní době, pro kterou je charakteristické rozptylování a prosazování úzce ekonomických a komerčních zájmů a tlaků, je přehledné a jasné strukturování všech tipů prostorů nezbytností. Geometrické prosté tvarosloví tak umožňuje snadnou orientaci a vytváření smysluplného komunikativního prostoru.

(2)  obnova majestátnosti prostoru:
Další bod, který je zcela v kompetenci kvalitní architektury. Obvykle říkáme, že není problém za mnoho peněz udělat kvalitní stavbu, ale s pomoci minima výrazových prostředků, standardních materiálů vytvořit monumentální prostor – to je výzva. Obnovu monumentality a majestátnosti veřejného společenského prostoru vnímáme v dnešních podmínkách jako něco velmi důležitého.

(3)  dokonalost proporcí a pečlivé vylaďování vzájemných harmonických vazeb:
I u tohoto projektu šlo o vyvažování značně protichůdných motivů a aspirací – kvalitní bydlení v zeleni, které by bylo zároveň v těsné blízkosti centra. Bydlení vysokého prostorového a funkčního standardu, které by bylo zároveň ekonomicky přijatelné. Vyvážení veřejných, poloveřejných a takřka soukromých prostor v těsné blízkosti domů. To vše ve svých rozporech krocené do harmonických vazeb a vztahů.

(4)  vztah materiálu a světla:
Světlo je jeden ze zásadních výrazových prostředků architektury. Postup slunce po obloze během ročních období byl v závislosti na klimatickém pásmu vždy jedním z nejdůležitějších aspektů, které architektura řešila. U tohoto komplexu práci se světlem doplňují zelené fasády i zeleň padající ze střech.

(5)  uchopování a rozvíjení témat ekologie:. 
Ekologie má dnes úplně jinou naléhavost, než na počátku sedmdesátých let, V šedesátých letech se objevila řada staveb, u kterých jejich architektonický výraz přímo závisel na použitých technologických řešeních. Jako příklad můžeme uvést domy manželů Machoninových (paní Machoninová se k potenciálním necitlivým úpravám svých staveb – jako DBK – vyjadřuvala jednoznačně – „tak to raději zbourejte“). I v případě těchto bytových domů počítáme se zateplením v tzv. pasivního standardu, kde jako u obdobných staveb obvodový plášť představuje samostatný celek budovy s vlastním estetickým vyzněním.


Žádné komentáře:

Okomentovat