Sloupnice

2016

Sloupnice je velká obec na východě Čech v Pardubickém kraji, v okresu Svitavy, několik kilometrů na sever od Litomyšle. Její zvláštností je, že ve východozápadním směru měří asi osm kilometrů. Nyní má přibližně 1 700 obyvatel a rozlohu 2 791 hektarů. 

 Má tyto části: Dolní Sloupnici (se samotou Džbánovec), Horní Sloupnici a obec Končiny 

 Jméno Sloupnice je odvozeno pravděpodobně od slova slup, což je archaický název klece na chytání ryb. Nejedná se tedy o odvozeninu od slova sloup. Na historických mapách lze Sloupnici nalézt pod názvem Sloupnitz(nebo Zlupnitz), její jednotlivé části pak pod názvy Ober Sloupnitz (Horní Sloupnice), Unter Sloupnitz (Dolní Sloupnice), Cončin (Končiny) a Džbánowec (Džbánovec). 

Obec Sloupnice je tzv. německého typu, tj. protáhlá, lesně-lánová, sledující říční tok i pozemní komunikaci bez zjevné návsi nebo náměstí. Když tedy dnes mluvíme o kultivaci a vytváření veřejných prostor, mluvíme i o radikální změně obrazu vesnice. Nemělo by jít pouze o technické uspokojení požadavku na využití místa. Měli bychom se pokoušet vytvářet obec tak, abychom se s jejím obrazem dokázali identifikovat, abychom se tam o to víc rádi vraceli.

Celá Sloupnice leží v hlubokém zářezu. Pole ze severu i jihu jsou ukončena velkými zemědělskými usedlostmi. Ve vlastním údolí jsou pak většinou stavení už menší, původně mnoho z nich využívalo ke své živnosti vodu. Hlavní společenské objekty jsou ve středu obce (kostely, sokolovna). Potok využívaný především hospodářsky nyní čeká na své znovuobjevení jako výrazný prvek generující smysluplnost veřejného prostoru. 

Dnes jako jádro společenského života fungují nejvíc obě dvě požární zbrojnice na opačných koncích obce.

Ve Sloupnici je ale i mnoho velmi příjemných, většinou polozapomenutých drobných míst, veřejných prostor, božích muk nebo stromů, které by si zasloužily individuální péči. Cílem by mělo být nejen pokusit se začít mluvit o vybudování společenského otevřeného jádra obce, aby na něj mohli být všichni hrdí, ale postupně dát dohromady i ta drobná místa se svou vlastní historickou pamětí, se svými příběhy. Stejně tak se jedná o kvalitní a smysluplné vedení chodníků včetně návazností.

Zásadní úprava celé centrální části Sloupnice proběhla v osmdesátých letech. Z klidného centra s venkovskou hospodou, klikatící se cestou a mostkem vznikl v podstatě průtah s poněkud neosobním autobusovým nádražím i novou restaurací. 

O co by v centru obce mělo jít? Výše jsem uvedl, že bude nutné vytvořit její nový všeobecně akceptovatelný obraz. Jak by měl vypadat? Jak a podle jakého klíče zkombinovat klidové plochy pro pěší, zeleň, přístup k potoku, zapojení dominant? Jak vytvořit prostor pro všechny věkové kategorie?

V místě mezi tělesem hlavní komunikace a domovem důchodců může dojít ke vzniku prostoru se smysluplným využitím, mohlo by se stát místem odpočinku a setkání. Měli bychom hledat i způsoby jak přistoupit k vodě, jak vodu opět zapojit do života obce

Bude patrně nezbytné zasáhnout do vlastního tělesa komunikace i autobusového nádraží. Nejmenším zásahem by bylo vybudování zpomalovacího prahu ke zklidnění dopravy. V případ nádraží bude nutné prověřit jeho funkčnost a rovněž rozlohu. Možná by stačilo vysadit několik stromů, doplnit adekvátní mobiliář – lampy veřejného osvětlení, lavičky.

Jiná organizace prostoru i zeleně by měla vzniknout také v místě mezi nádražím, hospodou a farou nahoře.

Neméně důležité bude napojení na pěší cesty jdoucí údolím, stejně tak propojení obnovenými stromořadími podél vody i po severních a jižních humnech.

Jaký by měl být další postup?

Vyřešení  této centrální části  není možné očekávat během jednoho společného setkání. Po definování požadavků ze strany obce a debatách s občany by bylo dobré nechat si vypracovat několik samostatných studií, nejlépe profesionálními architekty s adekvátními zkušenostmi, a ty opět prezentovat občanům a diskutovat o nich. Až na závěr tohoto procesu bude možné stanovit celkovou hrubou představu. Její součástí musí být pak nejen odhadovaný časový harmonogram, ale i odhad investičních nákladů. 

Společným cílem je tu zlepšení kvality života v obci, zlepšení kvality veřejných prostor a nalezení takového řešení, které bude adekvátní nejen pro danou společenskou situaci, ale bude tak jednoduché, že ho do budoucna nebude nutné výrazným způsobem měnit. Je třeba najít takový obraz obce, o který bude možno v rámci společenského života v obce jednoduše pečovat.

Pro centrální část obce jsou charakteristické velké kontrasty. Pokud se přibližujeme ze severu nebo jihu, nic nenapovídá tomu, že tu je mělký široký zářez, kde se odehrávají hlavní společenské aktivity, nejdůležitější veřejné prostory.

Vstup do centrální části obce od východu, podél potoka. Jsou tu určující dominanty, chybí tu ale nějaká smysluplná práce s veřejným prostorem.

Potenciálně malý, otevřený park s potokem – příjemné místo, které tu v současnosti chybí.

Další z kontrastů centrální části obce, které by bylo dobré vyvážit – vedle betonového bloku s komunikací se jemně klikatí potok. Oddělit pocitově potok od silnice? Silnici od potoka? Nebo jen obojí kultivovat do podoby aby žádné zdi nebyly potřeba?

Východní konec Sloupnice končí v lesích, západní v rovinách říčky Loučné. Střed obce je tak místo všestranně vyvážené.

Schéma mělkého východozápadního zářezu s hlavními společenskými dominantami. 
Jádro vyznačeno kroužkem.

Grafické schéma jádra obce. Naznačující co všechno je tu k řešení.

Skici: Pohled na jádro od jihozápadu. Zdá se, že by stačilo několik stromů, něco málo zpevněných ploch, lávka, květiny před zahrádkou u hospody, hledání a vyjádření smysluplného propojení okolí kostela s potokem dole.

Pohled od severovýchodu. Při doplňování stromy bude nezbytné nalézt a zachovat hlavní průhledové osy směřující na dominanty obce.

Pohled od jihu.  Stromy podél potoka, stromy na humnech, kultivace parku u vody pod silnicí, zlepšení kvality prostoru před hospodou. Mnoho jemných navzájem propojených kroků – s cílem vytvořit dnešní obraz obce.




Obdobné příklady z mé praxe:

https://ondrejbenes.blogspot.cz/2016/07/jevisovice.html 

https://ondrejbenes.blogspot.cz/2015/03/studie-namesti-petrovice-u-sedlcan.html 




A jeden nedaleký příklad tzv. dobré praxe:

https://www.archiweb.cz/b/obnova-nabrezi-reky-loucne-realizace-na-zaklade-souteze-nadace-promeny-2013