ATELIER BENEŠ

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz

úterý 12. července 2016

Jevišovice

2016

Krajina v okolí Jevišovic byla osídlena už od pradávna. První zmínka pochází z roku 1286, kdy město patřilo Bočkovi z Kunštátu. Později se Jevišovice staly centrem husitství na jihozápadní Moravě. Kunštátové sídlo drželi až do vymření po meči v roce 1587, kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek až do vymření tohoto rodu v roce 1649. Císař pak zámek i s panstvím prodal Ludvíkovi Raduitovi de Souches, proslulému jako obránce Brna proti Švédům (v regionu známý mj. jako zakladatel poutní kaple v nedalekýc Hlubokých Mašůvkách).

Samotné Jevišovice byly vždy moravským městem (roku 1880 zde žilo z 1237 obyvatel 1231 občanů české národnosti, roku 1930 z 1092 obyvatel 1053 občanů české národnosti), kde se dařilo nejrůznějším živnostem, řemeslům (existovalo zde 8 cechů) a spolkům (v roce 1898 došlo například k ustavení Sokola). Zajímavé je historické jádro města s budovami z 18. a 19. století, řada soch, převážně z 18. století a farní kostel sv. Josefa z roku 1830. Nedaleko Jevišovic se nachází přehrada, vystavěná v letech 1894–1897 jako zábrana proti povodním, která patří k nejstarším ve střední Evropě. (Zdroj: Wikipedia)

Obec vznikla na poměrně výrazném ostrohu nad říčkou Jevišovkou. Na ostrohu byl nejprve postaven Starý zámek s malým městečkem obkrouženým hradbami. Se změnou požadavků na šlechtickou reprezentaci byl vybudován Zámek nový a okolo něj park. Postupem doby se obec rozšiřovala, zejména ve dvacátých letech přibyla škola, rozšiřovaly se souvislé obytné části. V sedmdesátých letech přibyly zemědělské komplexy a za posledních dvacet let ve větší míře i individuální výstavba.
Krajina je v této části Moravy pozoruhodná – je již měkčí a protáhlejší než ta kousek severně okolo Jihlavy. Již od Třebíče se začínají zvedat dlouhé táhlé kopce, které končí až někde dole u Pálavy. S tím kontrastují hluboké zářezy řek a potoků, které spoluvytvářejí i charakteristický krajinný reliéf Jevišovic.


Cílem naší koncepční úvahy je především vnést do úvah o kvalitách obce – i jejích veřejných prostor – určitý jednoduše srozumitelný řád. Nepředpokládáme, že by se tento návrh realizoval najednou, jde nám o vytvoření celkového náhledu, který by se za pomoci minimálních finančních prostředků mohl postupně realizovat. Co je ale nejdůležitější – bylo by možno na jeho základě rozvíjet debaty, co je více, nebo méně důležité.

Standardní územní plán obce je vždy zásadním způsobem limitovaný majetkoprávními vztahy a vazbami, stejně jako striktními závaznými požadavky pořizovatele. Tato úvaha přistupuje k tématu z druhé strany – hledá potenciál, který se za majetkoprávními vazbami a vztahy skrývá a který nerozvinout by bylo škoda.




Jak nyní vnímáme základní charakteristické rysy obce, z čeho vycházejí její krajinné, urbánní a architektonické hodnoty? Provedli jsme analýzu a dospěli k těmto pěti základním bodům:

1) Zvlněná krajina. V intravilánu obce se na vyvýšených místech nachází dominantní stavby – kostel, Nový zámek (měli bychom ještě doplnit, že nepříliš pozitivně vnímané zvýraznění je provedeno i novodobými zemědělskými technickými stavbami). Obec se do krajiny otevírá především k jihu.

2) Hluboké, dramatické údolí Jevišovky – s meandry a přehradou. Dominanta Starého zámku je na hraně a tvoří spojnici mezi tímto údolím a historickým jádrem obce. Na východ od zámku je údolí Jevišovky tak hluboké, že se stalo přirozenou hranou rozvoje obce, západně od zámku obec údolí s Jevišovkou překračuje a otevírá se dál do krajiny.

3) Historické centrum se třemi hlavními veřejnými prostranstvími – u radnice, u školy a okolo kostela a u sýpky. Toto jádro je uzavřené. Zeleň do tohoto centra proniká zejména od východu – od Nového zámku s rozlehlým parkem, a dále přes kopeček s kostelem. Z druhé strany od řeky zeleň stoupá na náměstí s radnicí.

4) Pavouk páteřních komunikací. Vychází z kruhového objezdu u sýpky. Především podél komunikací a v jejich okolí se odehrává hlavní rozvoj obce do krajiny.
5) Propojení jádra obce s krajinou – obec není zcela homogenně zastavěna. Jednou ze silných stránek je tu pronikání otevřené krajiny sady a loukami až do jejího centra. 

Žádné komentáře:

Okomentovat