ATELIER BENEŠ: Repre Most 02

Velkolepé objemy domu se asi nejsilněji do parteru vyjadřují právě tímto vysunutým sálem, pod kterým jsou koncipovány boční vstupy do hlavního atria.

Místo mezi Magistrátem a Repre by si také zasloužilo prověřit. Místu by určitě pomohlo posunutí pruhu zeleně víc doprostřed, aby drobné obchůdky měly před sebou víc místa. Pokud by v tomto pruhu byly i okrasné stromy, pak by velkolepá koncepce veřejných prostor našla své dotažení i v koncepci zeleně. I při pohledu od kavárny pod Repre směrem k Magistrátu by byly tyto stromy mimořádně vítané.

Monumentální objem hlavního sálu. Důležité tu je velmi pečlivé dotahování jeho vyznění. Je velmi obtížné představit si, že by se nějak ve svém okolí zastavěl, že by se změnily proporce veřejných prostor, které vytváří. Tento monumentální účin musí být i nadále jedním z nejsilnějších vyjadřovacích prostředků domu.

Při pohledu zpět k Magistrátu si velmi dobře uvědomujeme jaký tento prostor má potenciál - je zároveň společenský, reprezentativní, může být i komerční, může být i oddechový .... o odtud je jasné, že práci se zelení je třeba věnovat mimořádnou pozornost.

Vodní plocha, nebo tzv.zelená rajská zahrada? Daleko důležitější je aby práce s tou nyní vypuštěnou vodní plochou respektovala a dále dotvářela strukturu veřejných prostor v té nejdůležitější centrální části Mostu.

Že by tomuto místu ale zpětně nejvíc slušela vodní plocha, od které by se monumentalita objektu zrcadlila je jednoznačné. Důležité jsou i proporce jednotlivých objemů, vyznění hlavního sálu na nožkách - řešení, které je v českém kulturním kontextu neopakovatelné....

Hlavní vstup od třídy budovatelů. Monumentální nástup od největšího mosteckého bulváru. Jak tomuto místu vdechnout opět život a atraktivitu? Na závěr tohoto příspěvku jsme se o to s kolegou Honzou Šerýchem pokoušeli pomocí výtvarného díla.

foto Jakub Kozák

Stav konceptu k 8/5/2018:

Toto je již druhá prezentace konceptu. První, kterého je tato rozpracováním má datum 28/3/2018.

Tato obsahuje všechny půdorysy, řezy i pohledy. Pro lepší srozumitelnost jsou jednotlivé funkční celky podkresleny barvou.

Výkresy obsahují vlastní popisy a legendu. Jsou zpracovány pro tisk 1:200. Tuto prezentaci doplňuje vždy souhrnný text u jednotlivých částí.

1.PP

V suterénu je celé zázemí domu. Důležité bude prověření možností příjezdu, zásobovacích ramp. Ze zázemí knihovny se knihy pomocí knihovních výtahů měly dostávat na ta správná místa (tyto knihovní výtahy v grafickém podkladu zaznamenány nejsou).

Vstup do šatny zázemí restaurace doporučujeme řešit samostatným vstupem.

Rozsah technického zázemí jistě ještě projde vývojem.

1.NP SITUACE

Pro bezprostřední okolí domu bude zásadním způsobem důležité přehodnocení vazeb a vztahů veřejných protor, stejně jako hledání řešení jak nakládat s původně vodní plochou pod objektem.

Při hledání napojení na strukturu veřejných prostor okolo domu jsme vycházeli jak z původních konceptů, studií, tak z aktuální situace a požadavků. Důležité bylo hledání smysluplných struktur veřejného prostoru.

K problematice vodní plochy pod domem přistupujeme oklikou přes tzv. rajskou zahradu. Tímto pojmem rozumíme hledání současného řešení na technicky problematickou vodní plochu. Uvědomujeme si ale, že efekt zrcadlení objemů domu od vodní hladiny patří mezi jeho nejsilnější výrazové charakteristiky a jakýkoli návrh s tím musí počítat.

1.NP

Celý parter otevíráme. Hlavní vstup do sálu dáváme z východu. Takto bude možno provoz přístupu do sálu od provozu knihovny i zcela oddělit. Při této cestě tak od vstupu do objektu po vlastní vstup do sálu bude stále možno z různých stran sledovat konstruktivní a prostorovou velkorysost, koncepční řešení sálu.

Knihovna by tu měla být otevřená, tomu by měl odpovídat i její parter a žřešení bezprostřední okolí.

Velkou pozornost jsme věnovali vertikálním komunikacím – navrhovaným pozicím schodišť, stejně jako i výtahů. Ze sálu doplňujeme nové venkovní únikové schodiště.

2.NP

Hlavní knihovnické patro. Velkou proměnou by mělo prosít původní kino, které by mělo najít využití jako velká studovna. Toto řešení, stejně jako otázky jejího otevření do prostoru atria ještě musí být samostatně prověřovány ve variantách. Jak do hlavního knihovního pultu, tak do výše zmíněného sálu v prostoru bývalého kina povedou ze suterénu knižní výtahy.

3.NP

Knihovna tu má své kanceláře a zázemí. Bude tu i klubové kino pro cca 150 diváků s vlastním zázemím. Z kina bude možné provést propojení do vertikální komunikace vedoucí k sálu.

Do levého spodního roku objemu se sálem dáváme místo původních zásobovacích výtahů hlavní vstup do sálu.

Komplikovaně jsme hledali zázemí účinkujících i dopravu materiálu na sál. Vzniklé řešení pokládáme za adekvátní, maximálně respektující koncept domu. Vertikální komunikace vstupu do sálu tu bude osvětlena shora. Důležitá bude možnost propojení této komunikace do ochozu atria knihovny – prosklením, ale i dveřmi.

4.NP

Sál otevíráma na západ do tzv.skleněného loby. Toto otevření ještě bude nezbytné prověřit ve variantách. Rušíme schodiště v zadní – jižní – části sálu (kam do obou pater dáváme bar), a naopak doplňujeme schodiště na galerii zrcadlově se současným.

Ze zázemí restaurace sem vede výtah se skladem – servisním místem restaiúrace. Tento výtah bude mít o patro níže – pod kinem – také obdobný prostor. Catering sálu je zároveň možno řešit i nezávisle na restauraci výtahy vedoucími v místě hlavního vstupu ze západu do domu – s prostory v suterénu.

Střechu využíváme jak pro potřeby sálu, tak pro potřeby knihovny. Měla by být tzv. zelená, pobytová.

STŘECHA

V maximální možné míře bychom se měli pokoušet dávat zázemí techny na střechu – při nezbytném prověřevání jejího vlivu na výraz domu.

Důležité bude i hledání výrazu vlastních výlezů na střechu.

ŘEZY

Z řezu je patrné jak sál otevíráme do tzv. skleněného loby s výrazně zpracovaným osvětlovacím tělesem pod stropem. Vše ale bude nutno ještě prověřit.

POHLEDY

Důležité bude hledání adekvátní nové struktury okenních výplní. Ideální by byly ocelové rámy oken. U lodžií doporučujeme odbourání parapetů a prosklení stěn až k zemi. Od tohoto kroku si slibujeme lepší zapojení lodžií do interiéru. Mimořádně důležité tu pak bude hledání vhodného stavebně technického řešení souvisejícím s požadavky na zateplení.

Stejně tak bude důležité při zateplování objektu i hledání technického řešení – jak s cenným kamenným obkladem sálu.

U rozsáhlých proskleným ploch sálu bude důležité hledání možností venkovního stínění – umožní nejen ochranu před přehříváním, ale i vytváření různých atmosfér uvnitř domu.

Samostatnou otázku bude i hledání materiálu na sokl domu, jako i hledání míst, jako i velikosti a řezu písma pro logo objektu, noční osvětlení apod.

Na východní fasádě domu přibyde venkovní únikové požární schodiště ze sálu. Prověřovat se budou varianty s nosnou zámečnickou konstrukcí a lehkým pláštěm.

Obrázek zobrazuje základní zapojení domu do svého okolí. Důležitá je tvorba smysluplné struktury veřejných prostranství. Vyplňování jednotlivých částí pak může probíhat ještě mnoha variantami.

Celková charakteristická struktura objektu. Je tu naznačeno řešení jak je možno naložit s původně vodní plochou - ale určitě nejlepším řešením bude sem vodní plochu v původní velikosti navrátit, v zimě temperovat.

Důležitý moment artikulace spojovacího krčku – vstupu do sálu.

Náhled do atria. Radikálním zásahem bude částečné, nebo úplné otevření sálu bývalého kina pro potřeby knihovního provozu. Uvědomujeme si, že současný keramický obklad je cenný – proto jak koncept knihovny v bývalém sálu kina, tak konstrukčně materiálové řešení ještě nezbytné řešit ve variantách. Důležité v tomto prostoru bude přeřešení horního osvětlení – světlíky by mohly být daleko větší.

Zde je naznačena nejdůležitější charakteristika společenského sálu, kterou sledujeme. Jde v podstatě o podporu velkoleposti sálu – jak prostorové, tak konstruktivní. Důležité je i napojení sálu do svého okolí –prosklením, ale i z hlediska přístupu – hledání artikulace spojení sálu s pěší komunikace od Magistrátu po atrium knihovny.

A na závěr zjednodušený koncept domu. Jeho způsob napojení na rampu vedoucí k Magistrátu i ukončení této linie ochozem atria s doplněními objemy bývalého kina i navrhovaného kina, které dispozičně otáčíme.

Z koncepční skici je patrné jaké jsou celkové priority navrhovaného uchopeni objektu. Dle našeho názoru jednoznačně vychází z největších hodnost a charakteristických vlastností, kvalit domu, které se pokoušíme přehodnocovat, doplňovat a hledat adekvátní nové využité.

Postupně se začínáme podrobněji věnovat i okolí. Zde koncept Honzy Šerýcha na grafické řešení plochy 44 x 44 metrů:

„ Napadlo me trochu oprasit jeden svuj starsi napad; nevim, zda jsem se o nem vlastne uz posledne nezminoval. Moc se mi zalibila Tva idea uzit k realizaci probarveny asfalt – pritahuje me tu neelitnost a take kompaktnost, “hladkost" cele plochy. Navic by tahle technologie myslim presne pasovala k memu navrhu (a navrh k technologii:).

Posilam nekolik variant struktury, ktera vychazi z jednoho tradicniho sachoveho/matematickeho rebusu, zvaneho Jezdcova prochazka. https://en.wikipedia.org/wiki/Knight%27s_tour. Na standardnim rozmeru sachovnice sice existuje bezpocet variant reseni (presne 26 534 728 821 064), ale dospet k nekteremu z nich je – aspon pro me – zcela nerealne. Tech par ukazek v priloze vychazi ze zaznamu mych (mnoha) zpackanych partii. Slo mi v zasade o vytvoreni hybridu mezi jednoduchou geometrickou strukturou a znakem, jehoz zakladem je schematicky popis ruznych zpusobu selhani.

Realizovat takovou vec v architektonickem meritku by mi prislo hrozne pritazlive. Z ilustrace se tu stava kolosalni labyrint, divak se nutne meni v ucastnika. Dulezita je samozrejme lidska perspektiva, nemoznost prehlednout situaci jako celek, ovsem pri (lehce neurotizujicim) vedomi existence urciteho systemu.

Co se tyce realizace same, u prvni trojice navrhu by asi slo pracovat jen s tim zminovanym probarvenym asfaltem – konkretni barvy a kontrast jsou samozrejme ke zvazeni a vychazely by z moznosti technologie. Dalsi navrhy jsou komplikovanejsi a kumuluji ve vrstvach dve nebo tri struktury. Tady me napadlo realizovat horni vrstvy jako dopravni znaceni, tedy nastrik barvou; predstavuji si, ze by takove reseni napomohlo prostorove iluzi. Zarovem by mozna casem dochazelo k mirne erozi horniho obrazce (ktery by zrejme nebylo nijak slozite cas od casu obnovit); me ten fenomen mizeni, nepermanence dost bavi.“

A jako doplnění -záznam postupného vývoje konceptu - myšlenky:

Ale jak přistoupit k okolí Repre - není přece možné řešit výtvarné dílo, aniž bychom se při tom nepokoušeli uchopit celé to modernistické centrum města. Zde tedy výchozí úvaha:

Vydefinování základních komunikačních os a veřejných prostor, jejich napojení na Třídu Budovatelů, zpevnění modernistického centra, hledání propojení s vrchem Šibeník (navázání divadla na prostor trojúhelníkového náměstí jako jedno z témat k řešení).

Jde vlastně pouze o přehodnocení původního modernistického konceptu, ohledání, do jaké míry je životaschopný. Od koncipování celého centra došlo k přehodnocení vývoje architektury postmoderním uvažováním. To dalo koncem osmdesátých let vzniknout pozoruhodným korekcím původního konceptu.

Dnes už víme, že modernistické koncepty je třeba korigovat modernistickými metodami, proto vložení a vkládání další energie do centra musí znamenat radikální vědomé přehodnocení modernistické historie.

A ještě jednou a z širších souvislostí.

Při pohledu od Benediktu jsem tu nakreslil tři možné společenské osy rozvoje veřejných prostor završené v centru.

Červená - od Benediktu - když po ní procházíme jedinečným způsobem se otevírá krajina. Při vstupu na Šibeník jsme vlastně v nejvyšším bodě této části města a pak na jihu Šibeníku se otevře centrum na horizontu ukončené Krušnými horami.

Ta žlutá linie jde z druhé strany Šibeníku a zakončil jsem ji v ploše před mosteckým mrakodrapem.

Poslední je modrá - mostecký bulvár.

Tady je to celé ještě jednou - jen z trochu jiné strany.

Pohledy od jihozápadu. Jasně jsou tu patrné koncepty tří hlavních veřejných prostor centra - tří barev, okolo nichž je možné centrum postupně strukturovat.

A ještě musíme doplnit, že vlastní centrum - to jsou i tři výškově oddělené terasy. Oddělené vždy i technologickým zázemím - zásobovacími chodbami. Pod Hotelem a magistrátem a pak mezi Priorem a Repre.

Do centra je nezbytné vložit velké množství energie, pokud by se podařila velmi dobře uchopit celková příprava, vešly by se sem doslova desítky nových domů.....