Karlovy Vary

2015

Připravovali jsme koncept začlenění Karlovarského Thermalu do kontextu města - domem, velkorysou kolonádou. Pasáže Hotelu by tak nevedly na parkoviště, ale sem.

Jevišovice

2016

Krajina v okolí Jevišovic byla osídlena už od pradávna. První zmínka pochází z roku 1286, kdy město patřilo Bočkovi z Kunštátu. Později se Jevišovice staly centrem husitství na jihozápadní Moravě. Kunštátové sídlo drželi až do vymření po meči v roce 1587, kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek až do vymření tohoto rodu v roce 1649. Císař pak zámek i s panstvím prodal Ludvíkovi Raduitovi de Souches, proslulému jako obránce Brna proti Švédům (v regionu známý mj. jako zakladatel poutní kaple v nedalekýc Hlubokých Mašůvkách).

Samotné Jevišovice byly vždy moravským městem (roku 1880 zde žilo z 1237 obyvatel 1231 občanů české národnosti, roku 1930 z 1092 obyvatel 1053 občanů české národnosti), kde se dařilo nejrůznějším živnostem, řemeslům (existovalo zde 8 cechů) a spolkům (v roce 1898 došlo například k ustavení Sokola). Zajímavé je historické jádro města s budovami z 18. a 19. století, řada soch, převážně z 18. století a farní kostel sv. Josefa z roku 1830. Nedaleko Jevišovic se nachází přehrada, vystavěná v letech 1894–1897 jako zábrana proti povodním, která patří k nejstarším ve střední Evropě. (Zdroj: Wikipedia)

Obec vznikla na poměrně výrazném ostrohu nad říčkou Jevišovkou. Na ostrohu byl nejprve postaven Starý zámek s malým městečkem obkrouženým hradbami. Se změnou požadavků na šlechtickou reprezentaci byl vybudován Zámek nový a okolo něj park. Postupem doby se obec rozšiřovala, zejména ve dvacátých letech přibyla škola, rozšiřovaly se souvislé obytné části. V sedmdesátých letech přibyly zemědělské komplexy a za posledních dvacet let ve větší míře i individuální výstavba.

Krajina je v této části Moravy pozoruhodná – je již měkčí a protáhlejší než ta kousek severně okolo Jihlavy. Již od Třebíče se začínají zvedat dlouhé táhlé kopce, které končí až někde dole u Pálavy. S tím kontrastují hluboké zářezy řek a potoků, které spoluvytvářejí i charakteristický krajinný reliéf Jevišovic.

Cílem naší koncepční úvahy je především vnést do úvah o kvalitách obce – i jejích veřejných prostor – určitý jednoduše srozumitelný řád. Nepředpokládáme, že by se tento návrh realizoval najednou, jde nám o vytvoření celkového náhledu, který by se za pomoci minimálních finančních prostředků mohl postupně realizovat. Co je ale nejdůležitější – bylo by možno na jeho základě rozvíjet debaty, co je více, nebo méně důležité.

Standardní územní plán obce je vždy zásadním způsobem limitovaný majetkoprávními vztahy a vazbami, stejně jako striktními závaznými požadavky pořizovatele. Tato úvaha přistupuje k tématu z druhé strany – hledá potenciál, který se za majetkoprávními vazbami a vztahy skrývá a který nerozvinout by bylo škoda.

Jak nyní vnímáme základní charakteristické rysy obce, z čeho vycházejí její krajinné, urbánní a architektonické hodnoty? Provedli jsme analýzu a dospěli k těmto pěti základním bodům:

1) Zvlněná krajina. V intravilánu obce se na vyvýšených místech nachází dominantní stavby – kostel, Nový zámek (měli bychom ještě doplnit, že nepříliš pozitivně vnímané zvýraznění je provedeno i novodobými zemědělskými technickými stavbami). Obec se do krajiny otevírá především k jihu.

2) Hluboké, dramatické údolí Jevišovky – s meandry a přehradou. Dominanta Starého zámku je na hraně a tvoří spojnici mezi tímto údolím a historickým jádrem obce. Na východ od zámku je údolí Jevišovky tak hluboké, že se stalo přirozenou hranou rozvoje obce, západně od zámku obec údolí s Jevišovkou překračuje a otevírá se dál do krajiny.

3) Historické centrum se třemi hlavními veřejnými prostranstvími – u radnice, u školy a okolo kostela a u sýpky. Toto jádro je uzavřené. Zeleň do tohoto centra proniká zejména od východu – od Nového zámku s rozlehlým parkem, a dále přes kopeček s kostelem. Z druhé strany od řeky zeleň stoupá na náměstí s radnicí.

4) Pavouk páteřních komunikací. Vychází z kruhového objezdu u sýpky. Především podél komunikací a v jejich okolí se odehrává hlavní rozvoj obce do krajiny.

5) Propojení jádra obce s krajinou – obec není zcela homogenně zastavěna. Jednou ze silných stránek je tu pronikání otevřené krajiny sady a loukami až do jejího centra. 

DBK

2016

Vzhledem k našim dlouhodobým aktivitám týkajícím se architektury šedesátých a sedmdesátých let jsme provedli studii veřejných prostor s návazností na objekty v okolí stanice metra Budějovická.

Brno nádraží

                                   Ve spolupráci s Karlem Goláněm, Honzou Douškem, Radkem Paulusem

2015

K návrhu  rozvojovému území v centru Brna přistupujeme jako k příležitosti k zodpovědnému  znovuuchopení města. Navrhujeme především základní smysluplnou a srozumiteůnou hierarchii veřejných prostor,  urbanistickou strukturu vycházející především z požadavdů obyvatel a citlivého čtení všech souvislostí.

Soustředili jsme se především na vymezení zastavitelného a nezastavitelného území. Navrhovaná struktura veřejných prostor respektuje jak historické stopy, tak do hry zapojuje významné historické a přírodní dominanty, krajinný kontext.

Chtěli jsme vytvořit takový návrh, který by i do budoucna dokázal odolat změnám a svou náplní se dokázal snadno přizpůsobovat budoucím požadavkům.   

Vytváříme sít parků, městských tříd, náměstí, ulic, uliček, které bude mít na zřeteli sociální udržitelnost a rovnováhu v celoměstském kontextu.

 

urbanistické řešení a kvalita veřejných prostor

Vytváříme předpoklady pro obytnou a obyvatelnou čtvrť rostlého města se znovuobjevením komuikačního a dopravního potenciálu historického nádraží včetně viaduktu. Koncept nové městské čtvrtě vrostlé do historických a krajinných souvislostí s výrazným potenciálem rozvoje. Hledali jsme co nejjednodušší a nejuniverzálnější základní řešení, které by nebylo nutné měnit – proto nás zajímaly souvislosti daleko přesahující  hranici zadaného území.

hlavní nádraží a veřejný prostor v jeho okolí

Pro celé území je velmi důležité řešení dopravy – historickému nádraží pod Petrovem dáváme novou enegrii. Jako nejdůležitější tu vidíme kompaktní integraci dopravy do a okolo původního historického objemu železničního tělesa. Jako hlavní komunikační prostor nádraží navrhujeme využít suterénu, pod nástupišti, který je na úrovní spodní části řešeného území.

odolnost návrhu - fázování a nástroje, které zaručí funkčnost území

Výchzí struktura mřížky umožňuje po vybudování komunikací postupnou realizaci jednotlivých bloků. Fáze realizace jsou podrobně vymezeny v grafické části.

zelená infastruktura v území, krajinářské aspekty řešení, ekologická udržitelnost

Řešení zeleně, parků, úzce souvisí s definováním struktury a hierarchie veřejných prostor.

sociální udržitelnost

Navržená struktura je rámcová a není zcela závislá na funkčnosti vyplnění. Navrhovanou strukturu je možné dlouhodobě vyplňovat v skoro libovolnými budovami.

Louny - Zelené náměstí

spolupráce Marcel Šípka

2013

V rámci nové výstavby na jihovýchodním předpolí Loun město uvažovalo s využitím struktur Zdeňka Sýkory (konkrétní návrh, který měl být použit provedla Lenka Sýkorová) pro vydláždění veřejného prostoru uprostřed bytových domů  - Zeleného náměstí. 

 http://mapy.cz/zakladni?x=13.8180649&y=50.3523932&z=18&source=muni&id=1950  . 

V našem ateliéru jsme provedli rozvahu, jakým způsobem pracovat s veřejným prostorem v místech, kde uliční čára a korunní římsa nevytváří striktně a pevně vymezený prostor, ale domy vroubící tento poměrně rozlehlý veřejný prostor jsou okolo něj uspořádány celkem volně. Navrhli jsme proto doprostřed náměstí situovat skupinu stromů, která by v daném místě měla schopnost takovéto jádro daleko lépe vytvářet. 

Jde o takové napětí a vztah, které by pro dané místo dokázal vytvořit velmi silný a specifický charakter. Prověřovali jsme několik variant  řešení. Šlo především o počet a umístění stromů, ramp, nebo geometrických objemů vystupujících ze struktur plochy náměstí. Koncept jsme ale  nedopracovávali do úplného konce - během práce a ověřování došlo k ukončení záměru - vzrůstalo napětí jednotlivých subjektů vstupujících do procesu projektové a realizační přípravy.

Socha, mozaika, nebo výtvarné dílo si u nás postupně hledá svou cestu do veřejného prostoru. Stejně tak kultivace vlastních veřejných prostranství zažívá v posledních letech v českém prostředí doslova renesanci. Už nejenom Litomyšl, nebo Slavonice. Je vždy ale nezbytná silná občanská společnost reprezentovaná svými zástupci a občanskými sdruženími, iniciativami. Můžeme dokonce tvrdit, že kvalita veřejných prostor je této síla a životaschopnosti přímo úměrná. 

Téma úprav veřejných prostor není samozřejmé - jejich přínos je v dnešní ekonomické době obtížně vyčíslitelný, přestože bez pečlivě kultivovaného kulturního a společenského zázemí je jakýkoli ekonomický úspěch v podstatě zbytečný 

viz odkazy na práce Dalibora Veselého: 

https://soundcloud.com/stempel-bene/dalibor-vesely 

nebo Miroslava Petříčka:

 http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/14073-miroslav-petiek-mona-je-to-tak-e-umni-dotuje-stat-ne-naopak 

Závěrem bychom rádi dodali, že stejně jako více galerií a muzeí si v Lounech stejně tak dokážeme představit i více veřejných prostranství reprezentujících výrazné a významné  lounské rodáky. 

Pernstejnsky dvůr -Litomyšl

2015

Rekonstrukce Pernštejnského dvora. Nejprve práce pro soukromého klienta, nyní poskytnutá městu Litomyšl.

Situace

Chápání Pernštejnského dvora jako lokality, která má potenciál obdobného rozvoje jako vlastní historické jádro.
Důležitá je vazba na říčku Loučná a možnost propojení komunikací po obou stranách říčky areálem.

 

KONCEPT
Celkové rozměry areálu 96 x 90 metrů
Celkové rozměry sýpky cca 13 x 35 metrů

Znázornění původního konceptu – rekonstrukce areálu.  Zajímalo nás především jakým způsobem „uzavřít“ areál z té strany, ze které byl „uříznut“ průtahovou komunikací. Pokoušeli jsme se vycházet mj. z erbu Pernštejnů – zubra.

Ze sýpky jsme uvažovali galerii výtvarného umění.  Zbytek areálu nebyl vzhledem k neexistenci zaměření z hlediska bližší specifikace funkcí definován.

Soutěž na centrum staré Orlové

společně s Martinem Rychtárem, Ivo Urbánkem, Marcelem Šípkou

2015

Soutěž na centrum Orlové jsme odevzdali až po termínu...

Mělník - soutěž na náměstí Karla lV.

spolu s Karolínou Vojáčkovou, Marcelem Šípkou,  Ivo Urbánkem, 

2014