ATELIER BENEŠ

Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz

čtvrtek 24. srpna 2023

Generování vize pro Českou republiku z pohledu architekta

 

zatím poslední verze textu, jakékoli zpětné vazby a korekce vítány:

Generování vize pro Českou republiku z pohledu architekta

Ptáme se co je/bude ústředním motivem vize, která nás vyvede z labyrintu nejistot současnosti. Hledáme, o co se v dnešním rozjitřeném a rozkolísaném světě velmi pozdní moderny opřít. Nastává doba, kdy je v kultuře zábavy, vystupňovaného individualismu a znejišťování sdílených hodnot potřeba obnova, návrat k aspiraci, kterou naplňovaly velké styly minulosti. Aspiraci začleňující jednotlivce do pospolitosti, do velkého řádu světa. Nelze se vrátit do starověkého Řecka, ke gotice, do agrární společnosti. Nelze se vzdát ani úspěchů a využívání techniky, která nás vede k rozvoji umělé inteligence. Mluvíme o obnově, jenž vychází ze současného naplňování klíčového úkolu architektury, kterým je péče o rozvoj lidmi vytvořeného a obývaného prostředí.

Oč jde? Krajina, domov, sídla a cesty, regiony, vlast, evropanství (v multipolárním světě) jsou způsoby začlenění člověka, Evropana do širších kontextů. Čili: prostředí nás nejenom obklopuje, spoluurčuje, ale zároveň je utvořeno člověkem a jeho společenstvím. Sem se promítají interpersonální vazby ve formálních i neformálních skupinách, tradice i krize tradic, identita i vykořeněnost, mezigenerační vztahy, vzdělání, pracovní zařazení atd..

Toto vše velmi intenzivně pociťujeme například při řešení „odchodu od uhlí“ na Ústecku nebo Ostravsku, stejně jako při hledání ohleduplného prosazování klíčových infrastrukturních projektů jako jsou vysokorychlostní tratě (VRT) a dálnice, ale i u tak drobné úlohy jako je kvalita návsi vybydlující se vesnice. Zde všude nám jde o to, abychom ve vizích společně formovali i podobu našeho domova.

Architektura v dnešním rozkolísaném světě stále více prosyceném virtualitami může a má nabídnout "pevné místo k životu" tím, že „artikuluje svět". Činí ho srozumitelným. Pomáhá lidem najít pevné místo v prostoru a čase.

Vizi vnímáme jako společný průsečík vztahů, lidí, národů a epoch (agrární a industriální společnosti, využívání zdrojů i ochranu přírody atd.). Pomocí vize otevíráme možnost naší republiky stát se územím, ve kterém se obnoví a rozvine šetrný vztah k přírodě, kde „domov" prokáže svou sílu kotvy ve vztahu k místu, domu, krajině.

Hledáme nikoli architekturu technicky možného a exhibic, ale architekturu, v níž je zakotven jak běžný, každodenní provoz, tak i potřeba jeho překročení k něčemu, co dává našemu životu smysl a bude jeho výpovědí. V zájmu komplexního rozvoje republiky, našich krajů, měst a obcí potřebujeme jak kvalitní architekturu všedního dne, tak i tu silnou, zakládající a provázející velké epochy.

Do našich životů vstoupila nová skutečnost dopadů klimatických změn, které jsou důsledkem našeho dlouhodobého nezodpovědného vztahu k okolní přírodě a krajině. Je nutné pochopit skutečnost, že naprostým základem všeho, co zde v České republice máme, je prostředí přírody a krajiny. Je to zdroj všech surovin, materiálů, ale také vody a potravin, které ke svému životu potřebujeme. Současně je to životní prostředí a prostor, ve kterém žijeme. Musíme změnit svůj přístup k přírodním procesům a zdrojům, nepovažovat je pouze za svého nepřítele nebo vlastnictví, ale naopak vnímejme krajinu včetně jejího kulturního dědictví za to nejcennější co máme. Pouze zachování a podpora přírody a přírodních procesů zaručí nám a našim dětem kvalitní a smysluplný život.

Dnes stojíme před důležitým úkolem obnovy zásadních přírodních infrastruktur tak aby  se náš současný způsob života výrazně neměnil. Zásadním obratem v této oblasti je uvědomit si prioritu přírody a posílení funkčního přírodního prostředí.

 Kvalitní architektura, územní a krajinné plánování je předpokladem pro úspěšný rozvoj území. 

Doplnění

Při práci pro Ústecký kraj jsem otevíral oblast plánování krajiny a sídel, a podílel se na zakládání transformačních procesů vedoucích k „odchodu od uhlí“. Právě tam a při přípravě Krajinného plánu pro ministerstvo dopravy jako nástroje doprovázejícího projekci vysokorychlostních tratí (Podřipsko) jsem si plně uvědomil stav české územně plánovací praxe.

Máme sice „Politiku územního rozvoje“, „strategie rozvoje území“, ZURky, územní plány, ale to vše jsou dokumenty pro zde uváděné požadavky většinou těžko použitelné. Například péče o krajinu se v ZURkách redukuje na „zelené koridory“, ÚSESy. Chybí v nich zodpovědná a systematická práce s krajinou, jak ji známe ze sousedního Německa.

Konkrétní zájmy a priority obcí, měst a regionů jsou prosazovány jejich politickými představiteli. Těmto samosprávám ale většinou chybí fórum pro výměnu zkušeností i odborný servis. Pokud máme generovat společnou vizi, měli bychom jednotlivé požadavky zasazovat do jasného, dobře komunikovatelného, konsenzuálně vnímaného celku.  

Na Ústecku i při přípravě Krajinného plánu nám pomohly zkušenosti z regionálního plánování z Belgie a Holandska. Nezabředli jsme do formálních struktur a nemožnosti se shodnout a cokoli realizovat. Soustředili jsme se daleko víc na problém, jeho obsah a podstatu. Další metodou, kterou jsme rozvíjeli, bylo důsledné rozlišování mezi „technikou“, infrastrukturní obslužnosti a „kulturou“ krajiny, osídlení, zhodnocování historie, uvědomování si domova. Ve smyslu zapojení i té druhé, často opomíjené složky. Důležité je, aby obce a jejich občané aktivně spoluvytvářeli vizi rozvoje vlastního území, díky čemuž je vize „odolná" vůči změnám ve vedení radnic i srozumitelná při pohledu zvenku. Vzniká tak dynamická rovnováha, která svou otevřeností dokáže odolávat zřejmým i skrytým krizím a problémům. Uvedené přístupy je možné využít na celou republiku.

Velký kus práce u nás byl odveden v rámci dokumentu PASK ČR (Politika architektury a stavební kultury). Na úrovni celé Evropy ji dává rámec New European Bauhaus.

Účelem tohoto podkladu je hledat způsoby jak v odborné i akademické komunitě obecně přijímané myšlenky uvádět do veřejného života.


Ondřej Beneš

24/8/2023


Za korekce a cenná doplnění děkuji doc.ing.Kláře Slazmann,Ph.D., prof.ing.arch.Janu Jehlíkovi, ing.Martinu Klečkovi,Ph.D., ing.arch.Petru Leškovi, doc.PhDr.Oldřichu Ševčíkovi,CSc.