Některé problémy Děčína míří za jeho hranice (jednoznačně doprava - která to má v popisu své práce).
Trochu jsem se tak o okolí začal zajímat - až jsem se pokusil (ve vztahu k práci pro Děčín ve svém volném čase) udělat si na to nějaký alespoň předběžný náhled.
A) Nejprve se pokusím verbálně vydefinovat zadání.
B) Pak až bych provedl předběžný grafický výstup – kreslený od ruky....
C) A ve třetím kole by bylo možno provést přesnější grafický výstup. To už by bylo tak trochu profesionální, kde by bylo dobré udělat především model s patrnými novými zásahy, stejně tak by bylo dobré udělat náročné profesionální vizualizace kusů města, náplavek, atd. …
Největší nároky ale budu na body A) a B). Přestože půjde jen o koncept rozvoje s nepříliš přesně vydefinovanou vazbou na realitu (třeba předpokládám, že bychom tam přesunuli chemičky někam za město a další….)
Grafické schéma rozvoje: Nejen Ústí ale celá oblast pod Krušnými horami.
Jaké je zadání? Ústí pro 250 000 obyvatel, kulturní-hospodářské-společenské-inovativní centrum kraje pod Krušnými horami?
Jak jinak zdůraznit nezbytnost celkového koncepčního přístupu? Jaké jsou zásadní výzvy, před kterými stojíme? Dnes má Ústí zhruba 100 000 obyvatel, znamená to uvažovat již nejen o zlepšování a kosmetických úpravách současného stavu. Znamená to radikální znásobení jeho potenciálu .....ve finále obyvatel bude asi stejně.....
Co je nebytné – tedy než začneme řešit data, čísla, grafy a ekonomii?
Přijde mi, že se nejprve musíme znovu vrátit k nejpodstatnějším charakteristickým rysům místa, co je to, co nás v této lokalitě nejvíc fascinuje? Co jsou tyto charakteristické vlastnosti?
Pro celé Čechy je krajina – a dodal bych romantická krajina mimořádně určující. To ohraničení ze všech stran pohořími a kopci, ty roviny uprostřed i ty mnohdy skryté a nenápadné dramatické momenty – strže, skály, přírodní útvary. Vše s vrcholy středověkými, barokními, obrozeneckými nebo dnešními…. (jen podél Labe – Kunětická hora, Trosky, Mělník i Ještěd, Házmburk, Střekov i děčínský Zámek…)
Na severozápadu Čech je toto vymezení snad nejjasnější. Ze sousedního Saska sem stoupá deska Krušných hor, která je tu velmi jasně a striktně ukončená – vystřídaná rozlehlým údolím od „Ústí po Kadaň“. Jako zjevení se z této roviny postupně zvedá fantastické České středohoří.
Jak je v tomto kontextu možno lépe porozumět vlivům, a výzvám, které Ústí na svém místě prodělalo? Jak se středověké, barokní, obrozenecké, nebo dnešní výzvy projevují? Co je tu při další změně nezbytné respektovat?
Ústí je položeno na západním konci hřebene vykrojeného z Českého středohoří Labem. Tento na sever se rozvolňující hřeben je ale možné vnímat i jako opakování příkrých strání hrany Krušných hor – i orientace tomu odpovídá....
Dvě horstva s rozdílnou topologií, která jsou takto zvláštním způsobem svázána. Spojení blízkého a vzdáleného….
Pohled na současný stav od jihu a velmi hrubé schéma.
Naznačení současné železnice, včetně na ni napojených jednotlivých průmyslových oblastí.
Koncept změny – jak je patrno největší tlak je kladen na pravý břeh v místě Spolany, na ústí Bíliny.
Problematické tu je ono nákladní překladiště – dálnice, lodě, železnice.
Celkový pohled od jihu – největší síla místa? Jsou to na sebe kolmá nábřeží ukotvená Mariánskou skálou a Střekovem, vše rámované úžasným Českým středohořím?
Jak je to vše možno vnímat v pohledu z centra Ústí? Nejedná se tu pouze o „město u vody definované vodou“. Město „začalo“ na jižním svahu – tedy na jeho kraji, nad soutokem dvou řek. To ale byl romantický středověk. Ano, většina v Čechách krásných sídel je středověká s většinou dramatickými krajinnými vazbami.
Ústí se od devatenáctého století rozšiřuje za své původní hranice – především podél železničních cest v úzkých údolích. Údolí podél vody jsou ale to zdaleka nejcennější i z pohledu osídlení. Prim železnice a průmyslu vystřídaly požadavky na obytnost, vztah k přírodě, krajině, veřejný prostor. Při doplňování osídlení můžeme hledat jemné korekce, pokud ale uvažujeme o radikální změně – bylo by na čase provést i přehodnocení vazeb voda, železnice, osídlení. (Jak rozdílný přístup od Děčína, kde v samém jeho centru jsou obě dvě nábřeží velkolepě volná….)
Železnice dnes brání přístupu města ze strany historického jádra k vodě, odděluje město podél údolí Bíliny – navíc u železnice se od devatenáctého století rozrůstá průmysl.
Důležité je v místě najít takovou strukturu, která by umožnila rozvoj dnešních a především zítřejších forem průmyslu, technologií a digitálních výzev. Při hledání těchto míst bychom ale měli uvažovat v horizontu celého Podkrušnohoří.
Je třeba definovat vizi a strukturu celého území. Území, které v druhé polovině dvacátého století bylo radikálně devastováno. Se změnou společenských poměrů po roce 89 původně významný region ztrácí svou důležitost. Nyní se vrací postupně do tzv. přirozeného stavu. Ale v tom pojmu „přirozený“ už tu velmi dlouhou dobu technika a technologie vězí - je třeba pro celé území hledat „dnešní“ náboj. Romantické návraty do minulosti – ať už historické, nebo přírodní tu nejsou na místě.
A jak tedy konkrétně s Ústím? Dokážu si představit osídlení, kde jižní stráně jdoucí dolů k vodě jsou ideálem na bydlení, vyspělé technologie. U vody pak vše zakončeno velkolepou promenádou – tedy u vod – jak u Labe tak u Bíliny. S výhledy na jih – na Středohoří, na Střekov.
V ideálním případě nadmístní dopravě najdeme místo, které s tímto nekoliduje – na levém břehu Bíliny? na pravém břehu Labe? V tunelech? Vlastní ústeckou dopravu pak nechat v klidu na povrchu? Myslím, že toto ještě bude třeba velmi rozpracovat ….
Je ale takto koncipované liniové – východozápadní - město smysluplné?
Není liniové – je pevně ukotveno ve svém středu Mariánskou skálou a Střekovem, ale především neustále se valící vodou celých Čech z jihu. Nad touto vodou město symbolicky vítězí – díky své krajinné konfiguraci– obdobně jako Pražský hrad.
Celá lokalita mě začala víc zajímat díky Děčínu, který od počátku tohoto roku zpracovávám. Pořád přemýšlím, jestli je DC místem, kde ta linie táhnoucí se pak podél Labe, Bíliny a dál k Duchcovu začíná….
Děčín má zvláštní dynamiku. Vnímám tu zvláštní rozpor mezi topologií (čistá hrana mezi Labskými pískovci a Středohořím) a využitím této topologie pro osídlení. Oč jde? Přestože je Pastýřák proti Zámku, význam Pastýřáku pro Podmokly je stejný jako Kvádrberku pro pravý břeh. A Pastýřák jako i Kvádrberk jsou Děčínu něčím jako Vídeňský les pro Vídeň.
Konkrétněji:
1) řešení VRT nádraží
2) regulační plán nového širšího centra města
3) Corso vyřešení oblasti
4) střekovské nábřeží marina a skladová oblast
5) městská náplavka a promenáda, řada budov na nábřeží
6) Vyřešení zakomponování vlakové trati do města po zbourání nádraží
7) pěší zóny v centru města po zavedeni vnitřniho okruhu
8) řešeni nákladového nádraží a trimodálniho nákladniho terminálu
9) řešeni Pražské ulice
1) řešení VRT nádraží
Nejraději bych ho viděl zahrabané v kopci Větruše, pod zemí v ústí Bíliny, nebo na mostě na Labi. Důležité je řešení vazby na centrum, a zároveň aby se uvolnilo krásné údolí Bíliny.
Napojení na další železniční trasy – trať Praha - Děčín by potřebovala pod Větruší dlouhou pravotočivou zatáčku aby se trefila na současný železniční most přes Labe. Slabým místem totiž bude postup územím v majetku Spolchemie – tedy pokud budeme chtít mezi historickým jádrem a Labem zlikvidovat nadmístní dopravu.
A páteřní komunikace Liberec – Vary má městem vést po levém břehu Labe? Nebo pod centrem? Nebo pod městem na jih od Labe ? Nebo úplně jinudy? Skoro bych pak napojení na město nejraděj viděll na začátku při cestě od Děčína a na konci až někde u nájezdu na dálnici…. jistě pak ještě provést mj. napojení na Pražskou ulici.
2) regulační plán nového širšího centra města
Krásná úloha. Bude navazovat na výborně zpracovaný urbanistický koncept (a následný Územní plán) města z devadesátých let (J. a M. Sedlákové, kdy za to na městě byl zodpovědný J.Jehlík) . Město bude dobré členit na jednotlivé smysluplné lokality, kde bude nezbytné hledat jejich silné a slabé stránky, co by jim prospělo, vytvořit manuály veřejných prostor, dlažeb, mobiliáře, osvětlení atd..
Půjde o znovuprověření veřejných prostor v centru – od hlavního náměstí přes aktivaci veřejných prostor mezi OD Labe a OD Forum až po jednotlivá nábřeží...
3) Corso vyřešení oblasti
Tuto poznámku chápu jako hledání smysluplných cest a tras územím – které povedou odněkud někam. Jako základní tu vidím linii od Děčína podél vody Ústím a dál okolo Milady na Duchcov - podél Bíliny - možná něčím obdobným, co ve své době představovala pro krajinu barokní alej obklopená stromy.
Na tuto hlavní páteř se pak mohou jako potoky z kopců napojovat další a další cesty a trasy, čtvrtě, a lokality.
Corso zní vznešeně – rozšířil bych ho – pokud mluvíme o metropoli Podkrušnohoří je nezbytné mluvit i o adekvátním kulturním zázemí. Určitě jste byli už v nové filharmonii v Hamburku… v Praze se o tom mluví už dávno a snad se to postupně začne i realizovat.....
Nejde ale jen o filharmonii, podívejme se, co se podařilo s dolní oblastí Vítkovic…. Měla by to být i trochu atrakce…. koncept by zároveň měl umožňovat nový pohled na existující vazby a vztahy. Což takové velkolepé Sudetské muzeum pojaté jako Vojenské muzeum v Drážďanech? Na Corsu?
Tématem petrifikace demokracie do „velkých staveb“ a vztahu ke společnost se zabýváme s kolegou doc.Ševčíkem dlouhodobě. Pokud bychom tuto debatu rozšířili i na Ústí…. a že by si i tento způsob uvažování zasloužilo….
Většina velkolepých investic v Ústí se týká univerzitního kampusu – to je jistě záslužné, ale podněty by měla získávat i občanská společnost….
Podél Bíliny už dávno není krajina. Nabízí se tu navrácení adekvátní promenády, vazby na město, na krajinu.
Pohled z druhé strany.....
4) střekovské nábřeží, marina a skladová oblast
Střekovské nábřeží? Ústecká nábřeží vytváří velkolepé téčko. Střekovské nábřeží má navíc i výrazný kontrapunkt – Střekov, kterým se krajina otevírá do rekreační oblasti vzduté vody.
I Střekovské nábřeží by se mělo stát promenádou. Tedy nejen auta, nejen parkoviště…..
5) městská náplavka a promenáda, řada budov na nábřeží.
Je možné dnes projít od hlavního Ústeckého náměstí na Střekov? Rodina s dětmi? Nebo ze zoologické zahrady na Větruš? Nebo od Milady k úpatí Mariánské skály?
Redefinování území a znovuobnovení vztahu ke krajině je pak možno vyjádřit i petrifikovat novými objekty.
A jaké objekty? Na nábřeží by jistě neměly chybět prestižní bytové i administrativní adresy – jak to známe z Rotterdamu, Kodaně, Hamburku… ale neměly by chybět ani výrazné společenské budovy a aktivity.... práce s veřejným prostorem.
6) Vyřešení zakomponování vlakové trati do města po zbourání nádraží
V současnosti se můžeme pokusit modelovat různé varianty redukce jak vlakových tras a nádraží tak i průmyslových areálů těžké chemie. Je třeba vytvořit takové prostředí, kdy by se chemičky rády samy chtěly přesunout jinam - opět za hradby města.
Co to znamená "vytvořit takové prostředí"? Generovat v místě bývalých dolů technologické zóny? Vytvořit tam něco jako „holandskou urbánní mozaiku?“. V každém případě to chce celkový, velkorysý přístup ..... a využít zkušenost ze zahraničí, které se již nyní nabízí - a které - jestli mám dobré informace - nemají v kraji adekvátního partnera.
7) pěší zóny v centru města po zavedeni vnitřního okruhu
Pokud provedeme vnitřní okruh, předpokládáme i řešení dalšího zklidnění dopravy v centru. Neznamená to ale v centru dopravu zcela vyloučit. Dnešní tendence jsou dopravu v obdobných místech nechávat, jen regulovat. Jako příklad bych uvedl vítězný návrh na Děčínské Podmokly, kde je navrhovaná doprava skoro všude, jen je zpomalena, jsou tam zpomalovací prahy atd….
8) řešeni nákladového nádraží a trimodálniho nákladniho terminálu
O tomto bodu jsem dlouho uvažoval jak ho uchopit. Vámi preferované umístění nákladového terminálu v ústí Bíliny mi přijde jako problematické. Není tu moc místa - je to v těsné návaznosti na historické centrum a navíc hrozí rozříznutí centra.
Kde ale najít místo pro překladiště? Nové nádraží patrně nepůjde provést jinam než do nebo pod Vetruši. Lze využít pro potřeby 21.století existující kontejnerové překladiště po toku Labi za Ústím? Jaké jsou požadavky na kapacity? Jak by vypadalo překládání kontejnerů z nádraží na lodě? Určitě to vše souvisí i s tzv. děčínským jezem, ale nákladní doprava bude na Labi určitě pokračovat i nadále.
9) řešeni Pražské ulice.
Skvělé na nábřežích je, že tím jak jsou na sebe kolmé - je tu umožněno prožívat jejich blízkost, jejich vzájemné propojení.
A - nebojím se opakovat - Pražskou ulicí se centrum města propojuje stejně jako i druhý - střekovská břeh - s rekreační oblastí nad zdymadlem. Údolí je tu sevřené.
(inspirace, koncept, body 1-9:: Martin Hausenblas)
... a ještě jeden pohled z Děčína:
http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/10/tema-vztah-usti-decin.html
... a téma děčínských nábřeží:
http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/11/nabrezi-jeste-jednou.html
.. a jeden celkem aktuální odkaz:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10208606906609038&set=gm.1121889617914110&type=3&theater&ifg=1
ps.
... snad to není příliš odvážné. ... .postupně se pokoušíme dávat dohromady městské architekty v kraji - ústeckého, mosteckého, chomutovského.... na úrovni kraje začínáme debatovat i o otázce naplňování pojmu "krajský architekt"....