Brno nádraží

                                   Ve spolupráci s Karlem Goláněm, Honzou Douškem, Radkem Paulusem

2015

K návrhu  rozvojovému území v centru Brna přistupujeme jako k příležitosti k zodpovědnému  znovuuchopení města. Navrhujeme především základní smysluplnou a srozumiteůnou hierarchii veřejných prostor,  urbanistickou strukturu vycházející především z požadavdů obyvatel a citlivého čtení všech souvislostí.

Soustředili jsme se především na vymezení zastavitelného a nezastavitelného území. Navrhovaná struktura veřejných prostor respektuje jak historické stopy, tak do hry zapojuje významné historické a přírodní dominanty, krajinný kontext.

Chtěli jsme vytvořit takový návrh, který by i do budoucna dokázal odolat změnám a svou náplní se dokázal snadno přizpůsobovat budoucím požadavkům.   

Vytváříme sít parků, městských tříd, náměstí, ulic, uliček, které bude mít na zřeteli sociální udržitelnost a rovnováhu v celoměstském kontextu.

 

urbanistické řešení a kvalita veřejných prostor

Vytváříme předpoklady pro obytnou a obyvatelnou čtvrť rostlého města se znovuobjevením komuikačního a dopravního potenciálu historického nádraží včetně viaduktu. Koncept nové městské čtvrtě vrostlé do historických a krajinných souvislostí s výrazným potenciálem rozvoje. Hledali jsme co nejjednodušší a nejuniverzálnější základní řešení, které by nebylo nutné měnit – proto nás zajímaly souvislosti daleko přesahující  hranici zadaného území.

hlavní nádraží a veřejný prostor v jeho okolí

Pro celé území je velmi důležité řešení dopravy – historickému nádraží pod Petrovem dáváme novou enegrii. Jako nejdůležitější tu vidíme kompaktní integraci dopravy do a okolo původního historického objemu železničního tělesa. Jako hlavní komunikační prostor nádraží navrhujeme využít suterénu, pod nástupišti, který je na úrovní spodní části řešeného území.

odolnost návrhu - fázování a nástroje, které zaručí funkčnost území

Výchzí struktura mřížky umožňuje po vybudování komunikací postupnou realizaci jednotlivých bloků. Fáze realizace jsou podrobně vymezeny v grafické části.

zelená infastruktura v území, krajinářské aspekty řešení, ekologická udržitelnost

Řešení zeleně, parků, úzce souvisí s definováním struktury a hierarchie veřejných prostor.

sociální udržitelnost

Navržená struktura je rámcová a není zcela závislá na funkčnosti vyplnění. Navrhovanou strukturu je možné dlouhodobě vyplňovat v skoro libovolnými budovami.

Výstava plakátů Zdeňka Zieglera

2013

Výstava plakátů Zdeňka Zieglera u příležitosti jeho osmdesátých narozenin 

v Muzeu Kampa. 

Ve spolupráci s Terracultura o.p.s.

Louny - Zelené náměstí

spolupráce Marcel Šípka

2013

V rámci nové výstavby na jihovýchodním předpolí Loun město uvažovalo s využitím struktur Zdeňka Sýkory (konkrétní návrh, který měl být použit provedla Lenka Sýkorová) pro vydláždění veřejného prostoru uprostřed bytových domů  - Zeleného náměstí. 

 http://mapy.cz/zakladni?x=13.8180649&y=50.3523932&z=18&source=muni&id=1950  . 

V našem ateliéru jsme provedli rozvahu, jakým způsobem pracovat s veřejným prostorem v místech, kde uliční čára a korunní římsa nevytváří striktně a pevně vymezený prostor, ale domy vroubící tento poměrně rozlehlý veřejný prostor jsou okolo něj uspořádány celkem volně. Navrhli jsme proto doprostřed náměstí situovat skupinu stromů, která by v daném místě měla schopnost takovéto jádro daleko lépe vytvářet. 

Jde o takové napětí a vztah, které by pro dané místo dokázal vytvořit velmi silný a specifický charakter. Prověřovali jsme několik variant  řešení. Šlo především o počet a umístění stromů, ramp, nebo geometrických objemů vystupujících ze struktur plochy náměstí. Koncept jsme ale  nedopracovávali do úplného konce - během práce a ověřování došlo k ukončení záměru - vzrůstalo napětí jednotlivých subjektů vstupujících do procesu projektové a realizační přípravy.

Socha, mozaika, nebo výtvarné dílo si u nás postupně hledá svou cestu do veřejného prostoru. Stejně tak kultivace vlastních veřejných prostranství zažívá v posledních letech v českém prostředí doslova renesanci. Už nejenom Litomyšl, nebo Slavonice. Je vždy ale nezbytná silná občanská společnost reprezentovaná svými zástupci a občanskými sdruženími, iniciativami. Můžeme dokonce tvrdit, že kvalita veřejných prostor je této síla a životaschopnosti přímo úměrná. 

Téma úprav veřejných prostor není samozřejmé - jejich přínos je v dnešní ekonomické době obtížně vyčíslitelný, přestože bez pečlivě kultivovaného kulturního a společenského zázemí je jakýkoli ekonomický úspěch v podstatě zbytečný 

viz odkazy na práce Dalibora Veselého: 

https://soundcloud.com/stempel-bene/dalibor-vesely 

nebo Miroslava Petříčka:

 http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/14073-miroslav-petiek-mona-je-to-tak-e-umni-dotuje-stat-ne-naopak 

Závěrem bychom rádi dodali, že stejně jako více galerií a muzeí si v Lounech stejně tak dokážeme představit i více veřejných prostranství reprezentujících výrazné a významné  lounské rodáky. 

Jesenice . rodinný dům

2015

Pernstejnsky dvůr -Litomyšl

2015

Rekonstrukce Pernštejnského dvora. Nejprve práce pro soukromého klienta, nyní poskytnutá městu Litomyšl.

Situace

Chápání Pernštejnského dvora jako lokality, která má potenciál obdobného rozvoje jako vlastní historické jádro.
Důležitá je vazba na říčku Loučná a možnost propojení komunikací po obou stranách říčky areálem.

 

KONCEPT
Celkové rozměry areálu 96 x 90 metrů
Celkové rozměry sýpky cca 13 x 35 metrů

Znázornění původního konceptu – rekonstrukce areálu.  Zajímalo nás především jakým způsobem „uzavřít“ areál z té strany, ze které byl „uříznut“ průtahovou komunikací. Pokoušeli jsme se vycházet mj. z erbu Pernštejnů – zubra.

Ze sýpky jsme uvažovali galerii výtvarného umění.  Zbytek areálu nebyl vzhledem k neexistenci zaměření z hlediska bližší specifikace funkcí definován.

Devadesátá léta

Je občas dobré podívat se na práce, na kterých se člověk nějakým způsobem podílel. Během mého čtyřletého účinkování v D.A.studiu jsem tam pracoval asi na všem (především rekonstrukce a dostavba rozlehlého objektu na Václavském náměstí 33 - nad hotelem Evropa, nyní CA, rezidenci - nerealizovanou -  Komerční banky,  a další).

Pod vedením Jaroslava Zimy vznikal areál produkčních skleníků na Pražském hradě:

http://www.d3a.cz/projects/realizations/large-houses/greenhouse/

Tady jsem byl také od samého počátku - od studie až po vlastní realizaci. Postupně se tu proměňoval poměr administrativní a halové části - tedy administrativa se redukovala. U tohoto projektu jsem poprvé dělal vizualizace (mluvíme o PC 486! a první polovině devadesátých let), kde jsme si ověřovali "lesklost a eleganci hliníku" i "hloubku skla".

http://www.d3a.cz/projects/realizations/large-houses/sipral-factory/

Smíchov byla asi největší a nejrozsáhlejší projekční práce. Pracoval jsem tu především na tzv. Tatře jih, neboli ABC, což je soubor 21 domů ve dvou smíchovských blocích. 

Je to však práce, která je dodnes z hlediska přístupu k urbanismu v Praze nedoceněná. Investor tu chtěl původně jeden velký megadům ve velikosti dvou Veletržáků. Postupně se ho podařilo přesvědčit na tzv. tradiční velikost domu - že je pro něj ekonomicky výhodnější. Celý development bylo totiž možno realizovat postupně a jednotlivé domy pak adekvátněji přizpůsobit požadavkům konkrétního pronajímatele:

http://www.d3a.cz/projects/realizations/urban-planning/smichov/shoping/

Ale skoro ještě větší radost jsem měl z této práce, na které jsem se jako student podílel od začátku až do konce. Jednalo se o jednu z nejprestižnějších soutěží počátku devadesátých let reprezentující sjednocení Německa. Do soutěže bylo zasláno přes čtyři sta návrhů. Toto řešení se probojovalo do druhého kola mezi asi dvě desítky vybraných návrhů!

http://www.sial.cz/chronological/detail.php?time=1991-1995&proid=20060119095226

Atelier u Litomyšle

2013