ATELIER BENEŠ

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz

čtvrtek 23. srpna 2018

Repre Most 04

Jak probíhá příprava na další jednání na mosteckém magistrátu? První jednání bylo 31.7. druhé jednání 22.8.  mezitím jsem s panem Nesládkem měli celkem asi deset hodin jednání se zástupci Artechu - inženýrské firmy, která zpracovává projektovou dokumentaci na Repre na základě předem - už loni - definovaného podkladu, který dále - do současného okamžiku - nemění. 

A právě její měnění je zásadní otázka našich schůzek i jednání na magistrátu.



Paní senátorka Dernerová si ode mne po jednáních vyžádala analýzu dosavadního postupu a možnosti dalšího postupu. Vzhledem k tomu, že nemá co skrývat, mě poprosila, abych ji poslal i panu primátorovi:



"Ve věci Repre -  Pokus o analýzu a možnosti dalšího postupu

Předně – je skvělé že se současné vedení města pokouší zachovat a rehabilitovat společenský význam mosteckého objektu Repre.

Závěry druhé společné schůzky na magistrátu nenaplnily závěry a požadavky první společné schůzky.
Pokud bylo variantnímu návrhu už od konce května vyčítáno, že má špatně řešené úniky z galerií velkého sálu (nakonec mi korekci můj požárník tak aby řešení vyhovovalo udělal po obeznámení se situací bez nároku na honorář…. (!), nyní se podobnou zástěrkou stala statika. Opět s hrozbou, že „nestihneme termíny“, že se jedná o „zásah do smlouvy“, že by to bylo „nové zadání“ atd, atp. Pokud na prvním společném jednání pan primátor „foukal krávu“ (čínský výraz pro prášení), že kdyby to stálo i 3miliony, že je to třeba prověřit…. a odtud chápu, paní senátorko, že Vás na tom prvním jednání nechtěli. Takto je možno vykázat, že jsme se setkali (Artech, Nesládek a já), a že páni z Artechu se „právě vrací“ od pana architekta Bohma a ten říká, že….. 

V podstatě do nastavení kultury té které komunální politiky mi nic není, jen tu provádím analýzu toho co a jak probíhá a pokud ve stejném nebo adekvátním čase za stejné nebo adekvátní prostředky vidím, že je možno dosáhnout řádově jiných kvalit – poukazuji na to. Ostatně předpokládám že na jednáních nejsem proto, abych město utěšoval, jak vše dělá dobře…. 

Za největší problém nevidím činnost pana Nesládka ale rozhodnutí nevypsat architektonickou soutěž (a doopravdy nevím, jak možnost soutěže byla panu Bohmovi předložena, že ji odmítl – jemu ale jak jsem pochopil šlo především o to, aby se dům nějak neměnil – a paradoxně k tomu by nejlepší prostředek byla právě soutěž). Variantou by bylo vypsat výběrové řízení na dodávku projektu jinak než na cenu – s preferencí portfolií. Právě a jen toto rozhodnutí – soutěž na cenu - vedlo k dnešnímu stavu, Výhody a problematiku soutěží loni na podzim přímo na půdě magistrátu objasňoval kolega Petr Lešek (kancelář Projektil a aktivní člen ČKA ve věci soutěží) – dle mých informací tam nikdo z nejužšího vedení města nebyl a ani následně ze strany vedení města nebyla tendence vše jakkoli přehodnotit. 

Ještě k vyjádřením pana Bohma. Ve svém textu velmi jasně a jednoznačně rozlišuje mezi operativními úpravami prezentovaných prací Artechu a celkovým koncepčním uchopením  problému variantní studií. Jednoznačnou prioritou je kvalitní celkové uchopení  v samém závěru jeho vyjádření, kde je i doporučení. Myslím, že v otázce jak k domu přistupovat nemůže být text jasnější.

Dnes, kdy dokumentaci mají v rukou inženýři, kteří jsou díky vysoutěžené ceně extrémně nepružní, nerozlišují problémy technické a architektonické a nejprve vždy hledají důvody proč co nejde (zpochyńování požárničiny -  přičemž požárničinu Artechu dosud nikdo z města neviděl - se nyní přesouvá do zpochybňování statiky).

… a pak na jednání poslouchat, že je vlastně jedno, jestli vstup bude odtud nebo odtud, že je jedno, jestli stěna bývalého kinosálu do atria bude zavřená nebo otevřená, a že žádné prověřování vizualizacemi nebude potřeba protože „co na tom jako uvidíme“… a že jako všechny varianty jsme přece už dávno prověřili a na nic jsme nepřišli….. Tedy pokud byly prověřovány takovýmto způsobem, jakože „od stolu“ a šmahem a od pasu - tak to chápu … toto ale ZODPOVĚDNÝ PŘÍSTUP doopravdy NENÍ. Jakékoli změny nezbytné vždy důsledně dovádět a domýšlet do všech souvislostí – jak se změní vztah k okolí, jak se změní vyznění interiéru a jaké následné architektonické úpravy a změny budou třeba….

Že to je nad rámec vysoutěžené ceny? V celkovém objemu realizace jsme si již říkali, že dle www.stavebnístandardy.cz je celková adekvátní projektová cena od studie po realizace cca 45mil. Pokud je práce Artechu ani ne polovičkou této ceny – co brání tomu vše prověřovat kvalitněji? Nebo - co brání tomu souběžně vypsat malé soutěže na interiér i na parter a návaznost na okolí? Co brání tomu důsledně prověřit zejména přes statiku již předloženou variantu? Tedy pokud hledáme nějaké kvalitní a komplexní řešení …. 

Předpokládám, že na příštím jednání se opět (pokud bude ještě nějaké příští jednání) „zapomene“ že je nezbytné jakékoli varianty UKAZOVAT. Nejlépe ve variantách promítat, nebo by bylo ještě lepší abychom si z magistrátu vydali ven přímo k Repre a to konkrétně oblezli a prolezli. Jinak bude opět vše, jak jsem se pokusil několikrát zdůraznit „na vodě“ (i když v reálu bych tu vodu Repre přál …... ). Nebo to bude opět - co zrovna v ten daný okamžik si jako dovolím říci, tak to je pravd, ve smyslu: „to jsme si přece nemohli myslet, že…“ Ta nejistota je extrémní.

Kvalita. Kvalita v případě Repre není jen respektování původního záměru autora. Ale respektování původního záměra autora patří k těm věcem, které je dnes nezbytné při hledání celkového architektonického řešení vzít vážně v úvahu. V případě Repre je to jedno ze záchytných lan, aby z objektu nevzniklo něco jako „průmyslová hala u Chabařovic“. V kvalitu se realizací mění energie, kterou je do přípravy ve všech fází nutno nalít. Není to ale ledajaká energie, ale taková, která hledá nějaký podstatný smysl (podrobněji viz. odkaz na literaturu na závěr tohoto odstavce). Tímto smyslem nejsou ale technické limity a technologická řešení. Totiž - co dělá domov domovem, nejsou jen zdi s otvory, ale vztahy které mezi těmi zdmi probíhají – stejné je to s tímto domem. Je jedním ze završení vazeb a vztahů celého města, celého centra. Technická a technologická řešení jsou pak pouze vyjádřením tohoto záměru. Zejména na téma kvality v architektuře, téma veřejného prostoru si dovoluji na magistrát poslat několik publikací jako i kolegy Honzy Šépky, který se se studenty Mostem a jeho okolím celkem inspirativně zabýval. 

U dnešního chápání kvality v architektuře je to jako u dobrým právníkem sepsané smlouvy. Všechny – i zdánlivě vedlejší a nepodružné a nepodstatné věci spolu musí hrát, musí být vyladěny. A ladí se v tomto případě původní záměr autora, kulturní a historický kontext, řešení urbanistické, řešení veřejných prostor – včera a dnes, řešení dispoziční a provozní, řešení technické a technologické, řešení materiálové, řešení detailů….  Stejně jako ve smlouvě – pokud jsou některé věci zbytné, nebo jsou nahodilé či svévolné a nehrají v souladu s celkem - nemají tam co dělat. Současnému chápání kvality není nic vzdálenějšího než svévole, zlovůle či libovůle…..  

Ještě poznámka ohledně zveřejnění na webu. Nechávám stranou asi tu nejpodstatnější věc, že u takovéto stavby a záměru je mimořádně důležitá průběžná zpětná vazba ze strany veřejnosti – její aktivace, debaty a přednášky. To tu bylo ale zanedbáno – a občanské aktivity v tomto směru jsou naopak následně chápány jako škodiči. Zpětnou vazbou těžko může být konstatování – já jsem zvolený politik a já jsem tou zpětnou vazbou. Pokud bych to na svých webových stránkách neměl, patrně by se k tomu paní Jana Jungmannová nedostala a ani by patrně následně nedokázala adekvátně informovat i Vás… (i takto vyznívá článek v MF, a i tak jsem to četl a čtu). Že se vše město bude prezentovat až „to bude hotové“ ? K tomu už patrně jednou mělo dojít – jen jsem se do toho neměl právě jen a jen díky Vám paní senátorko vkládat. Ale už jen mým prvním vložením do věci došlo k výraznému kvalitativnímu posunu přístupu. Pan architekt Šťastný na jiné úrovni bere v potaz pana Bohma (tedy alespoň jeden z plejády nezbytných výchozích bodů). Jinými slovy – uveřejnění všeho na mém webu mělo pro dům dobrý vliv. A dokážeme si představit určitě ještě větší kvalitativní posun, pokud by se prověřily důsledně další věci – minimálně v souladu s první společnou schůzkou na magistrátu 31.7., Patřila by mezi ně  statika u mého návrhu – ale to asi budu muset jako u té požárničiny samostatně…. Jak by to pak dopadlo, pokud by se otevřeněji hledaly varianty interiéru i vazeb na okolí formou např. omezených soutěží? Určitě by tam bylo našlápnuto k daleko vyšší úroveň kvality. Již by nebylo nutné spoléhat se na kamuflování vizualizací pozornost odvádějícími prvky.  Ale zásadní otázka je – má tu jít o kvalitu? 

Ještě bych chtěl poznamenat: V textu obsáhlého rozhovoru pro MF, který jsem posílal pro případné korekce – je i zmínka o Mostě i o Repre. Proto jsem se na schůzce na magístrátu několikrát tázal zda je vše OK. Popisuji tam totiž i procesy a důsledky „držení pod pokličkou“ i „úniky k technologickým řešením“ sice korektně, ale tak, že jsem se přesto obával, aby za vedením města někdo nepřišel s otázkou zda  „je takovéto vyjadřování povolené“. Obával jsem se totiž, že někdo z pro vedení města důležité sociální bubliny to dešifruje právě tímto způsobem. Totiž – i o tom, že podklady mám zveřejněné na webu informoval pan Nesládek už na první společné schůzce. 

Při současné úrovni dohadování mezi dvěma setkáními na magistrátu se dostáváme až k takovým absurditám, kdy prosím o dokumentaci DUR přímo pana primátora, pan primátor mě odkáže ať se s důvěrou obrátím na pana Nesládka nebo Artech, ale přesto podklady dostanu až s mimořádnými průtahy jen několik hodin před společným jednáním. Požární zprávu, jak uvádím i jinde v této zprávě, pak ani já nedostanu vůbec.……

Opět – jako nejrozumnější by mi přišlo nepřerušovat dokumentaci vedoucí k DURku s maximem jemných korekcí jako je vodní plocha pod co největší částí domu. U těchto korekcí bych ale důsledně a ZÁSADNĚ vyžadoval jejich OVĚŘOVÁNÍ buď perspektivami nebo vizualizacemi. Pokud chceme mluvit o kvalitě, pak hledání právě toho nejlepšího řešení se vyznačuje tím PRŮBĚŽNÝM NÁROČNÝM OVĚŘOVÁNÍM, mezi něž dnes perspektivy či vizualizace a fyzické modely zcela určitě patří. Pokud jde o náklady na tuto činnost nebo zhodnocení zda jde, aby DUR běželo a zároveň se dělaly korekce – to vše je nutno důsledně prověřit a odpracovat – ale CESTA TO URČITĚ JE. Určitě – nezbytná by byla změna přístupu ze strany Artechu – ne že architekt je pohůnek technika ale obráceně – technik je spolupracovník architekta. Což by byl asi u tohoto přístupu největší oříšek. 

Z mé strany další postup bude tedy sehnat skvělého statika (obdobně jako jsem před tím musel najít skvělého požárníka), prověřit statiku u svého návrhu a návrh dále rozpracovat - kvalitativně posunout dál, aby z ní jako doposud šlo těžit.

Na otázku zda je navýsost veřejná a společenská budova Repre řešena navýsost veřejným a společenským způsobem si můžeme odpovědět – komu až je možné výše uvedený text dát na vědomí -  jako doklad toho že tu o NĚCO VELMI DŮLEŽITÉHO JDE. Stejně jako komu až je možné dát otevřeně na vědomí zápis z první schůzky na mosteckém magistrátu – i když - předpokládám navíc - zmíněný zápis je na vyžádání standardně přístupný dokument…… (pokud komukoliv jsme na správné cestě)…..

S úctou,

23.8.2018 

Ondřej Beneš "





A zde je ta literatura:


Je tam Šépkovo Jak se dělá město, 
Kohoutovo Sídliště jak dál, 
moje publikace o nterpretaci architektury, 
skvělá práce o Veřejném prostoru od Petra Kratochvíla 
a jako návdavek několik publikací čínské literatury mé ženy.

úterý 10. července 2018

Repre Most 03

Setkání se stále vitálním autorem, panem architektem Mojmírem Böhmem na půdě ústeckého NPŮ V Krásném Březně ...

Za setkání děkuji především jeho dceři, paní architektce Lence Kotišové, vedoucí pracovnici ústeckého NPŮ.





Dnes, 19.7.2018, jsem obdržel oficiální vyjádření pana architekta Böhma: 



Vážený pane primátore,
měl jsem možnost nahlédnout do projektové dokumentace a vyslechnout si komentář architekta Ondřeje Beneše (dne 10. 07. 2018 v Ústí nad Labem) k uvažovaným úpravám mosteckého objektu Repre, jehož jsem autorem. Byly mi k posouzení předloženy tyto podklady: Most-Repre úvod PREZENTACE 01 z 28. 3.2018 (týká se především analýz hodnoty domu), Most-Repre analýza konceptu, možnost celkového uchopení PREZENTACE 02 z 28. 3. 2018 (analyzující dosavadní projektovou přípravu a hledající výchozí momenty řešení), Most-Repre koncept PREZENTACE 03 z 10. 5.2018 (už konkrétně navrhující ucelený koncept řešení), Most-Repre inspirace PREZENTACE 04 z 9. 5. 2018 (hledající příklady obdobných záměrů a realizací) a Most-Repre koncept PREZENTACE 05 (údajně s původním chybným číslováním 03) z 14. 6. 2018 týkající se především širších urbanistických souvislostí a otázek řešení veřejných prostor v centru.

Potěšilo mne, že si město Most nechalo zpracovat analýzu architektonických hodnot objektu, veřejných prostor v bezprostředním okolí i mimořádně důležitých širších urbanistických souvislostí. Toto vše jsou podklady, z mého pohledu, nesmírné důležité pro kvalitní zpracování úkolu s novým funkčním zadáním, pro možnost nového vzkříšení a oživení objektu Repre, pro zakázku, tak jak jsem ji vnímal komplexně, i bez nutnosti vypsání architektonické soutěže. Dochází k zásadní změně prostorových souvislostí, způsobu využívání veřejného prostoru i domu, proměně části objektu v knihovnu, změně užívání velkého kinosálu i využití divadla malých forem.

Od počátku mé práce v Mostu, v šedesátých letech, byla právě jeho novému centru věnována po stránce architektonických i urbanistických kvalit mimořádná pozornost. Dnešní urbanistické založení centra je výsledkem kvalitně obsazených soutěží. Všechny fáze přípravy probíhaly ve své době na té opravdu nejvyšší odborné úrovni, posuzované komisemi, zastoupenými těmi nejlepšími architekty, působícími v regionu.

V předložených prezentacích vítám strukturovaný přístup – od celkového urbanismu centra a konceptu veřejných prostor, až po jednotlivé dílčí objekty a prostory kvalitního objektu Repre.

Podrobněji k jednotlivým prezentacím:

PREZENTACE 01 – hodnoty domu:
Je pro mne obtížné vracet se k ideám doby vzniku. Zásadní pro mne ale zůstává, že se jedná o objemy a prostory až s geometricky velmi přesně definovanými proporcemi, dále pak silné téma odrazu hmoty sálu od vodní hladiny, které by mělo být, dle mého názoru (prvotní výtvarný „fór“), alespoň částečně zachováno. Vlastní objekt společenského sálu na pylonech a jeho zapojení do celku domu je mnou dodnes vnímán (ve vazbě na překonané neskutečné technické složitosti) i mnohými blízkými a kolegy, jako jeden z vrcholů své architektonické profese.

PREZENTACE 02 – dosavadní přístup:
Prezentace popisuje a hodnotí dosavadní projektovou přípravu, její silné a slabé stránky s otevíráním dalších koncepčních možností, které by mohly respektovat hodnoty domu definované v předchozí prezentaci.

Návrh Artechu (konzultován dne 11. 07. 2018 s Ing. arch. Šťastným v Ústí nad Labem) příliš nerespektuje nejsilnější stránky domu. Pozici obou venkovních vertikálních komunikací považuji za nepříliš vhodnou, ale chápu, že vložení nového funkčního schématu včetně současných požadavků, daných nejrůznějšími normami, je problematické a náročné. Tento návrh hodnotím jako kompromisní řešení (nutné zlo), v zajištění provozu a doplnění novými vertikálními komunikacemi ve vztahu k výše zmíněným požadavkům a normám. Otázky koncipování a dalšího navazování veřejných prostor není řešen.

PREZENTACE 03 – návrh:
Návrh se pokouší respektovat hodnoty domu definované první prezentací, zachovává jeho venkovní výraz, podporuje i jeho základní vnitřní strukturu, kterou se pokouší dále rozvíjet, pracuje s propojováním s exteriérem, jedná se o společensky a kulturně významný objekt. Parter domu je v celé své jižní části velkoryse otevřen a zklidněn. V původním návrhu byla většina komunikací situována uvnitř domu, případně koncentrována na okraji pouze při severní fasádě. Toto návrh respektuje především díky tomu, že opět hledá způsoby, jak vertikální komunikace umístit v hloubi dispozice.

Z hlediska vstupu do domu bych za současného stavu hledal vstup jak do sálu, tak do knihovny ze západu od hlavního městského bulváru. Vstup do sálu je z této strany bez problémů možný, ale pouze pokud bude knihovna otevřena. Hlavní vstup do sálu přímo z východu je ale z hlediska konceptu rozvoje celého centra smysluplný právě svou vazbou na další potenciální velkorysý veřejný prostor zakončený nejvyšším objektem ve městě. Dům tak zůstane důležitým komunikačním „kloubem“ území.

PREZENTACE 04 – inspirace:
I pro dnešek velmi důležitý moment.
  
PREZENTACE 05 – urbanistické souvislosti:
Velmi důležitý je vztah k bezprostřednímu okolí domu. Již od počátku provázelo úvahy o centru města mnoho velmi smysluplných modernistických konceptů – např. velkorysé propojení areálu Benedikt s centrem. Tyto koncepty byly bohužel opuštěny, ale při pohledu na dnešní nepropojenost centra bude nezbytné velmi aktivně hledat smysluplné řešení.

Celkové urbanistické úvahy musí nově adekvátním způsobem nejprve přehodnotit všechny výchozí momenty. V tomto ohledu se jeví jako nezbytné opět vyjít ze tří veřejných prostor, které jsou tu uvažovány již od úplného začátku. První dva jsou jasné – u divadla a před Repre směrem k ulici Budovatelů. Třetí, který má obdobný potenciál, je před nejvyšším výškovým objektem města. Tento prostor je zatím z mnoha důvodů poněkud upozaděn.

Co říci závěrem:
Určitě bych přivítal zachování vodní plochy pod objektem Repre, byť bude třeba zmenšena, ale nezbytné je dodržovat určité zásady, které povedou k obdobné kvalitě celkového konceptu.

Je sympatické, že město Most k domu, k centru města, ke konceptu veřejných prostor i urbanistických souvislostí přistupuje takto zodpovědně. Bylo by určitě vhodné, kdyby výzvu, kterou dodnes modernistický Most představuje, mohli společně řešit opět ti nejlepší z produktivní generace architektů a urbanistů, ne pouze specialisté s dopravním zaměřením, jako to řeší některá jiná města při obnově veřejných prostranství.

Představené prezentace architekta Ondřeje Beneše respektují charakter a hodnoty domu, přivítal bych tedy prověření a rozpracování této koncepce - s možností umístění nových vertikálních komunikací v interiéru (ve vazbě na současné požadavky a normy) i s využitím střech k pobytu, bez razantních zásahů do hmotového řešení stávajícího objektu.

S pozdravem
Ing. arch. Mojmír Bőhm:



úterý 8. května 2018

Repre Most 02



Velkolepé objemy domu se asi nejsilněji do parteru vyjadřují právě tímto vysunutým sálem, pod kterým jsou koncipovány boční vstupy do hlavního atria.



Místo mezi Magistrátem a Repre by si také zasloužilo prověřit. Místu by určitě pomohlo posunutí pruhu zeleně víc doprostřed, aby drobné obchůdky měly před sebou víc místa. Pokud by v tomto pruhu byly i okrasné stromy, pak by velkolepá koncepce veřejných prostor našla své dotažení i v koncepci zeleně. I při pohledu od kavárny pod Repre směrem k Magistrátu by byly tyto stromy mimořádně vítané.


Monumentální objem hlavního sálu. Důležité tu je velmi pečlivé dotahování jeho vyznění. Je velmi obtížné představit si, že by se nějak ve svém okolí zastavěl, že by se změnily proporce veřejných prostor, které vytváří. Tento monumentální účin musí být i nadále jedním z nejsilnějších vyjadřovacích prostředků domu.


Při pohledu zpět k Magistrátu si velmi dobře uvědomujeme jaký tento prostor má potenciál - je zároveň společenský, reprezentativní, může být i komerční, může být i oddechový .... o odtud je jasné, že práci se zelení je třeba věnovat mimořádnou pozornost.


Vodní plocha, nebo tzv.zelená rajská zahrada? Daleko důležitější je aby práce s tou nyní vypuštěnou vodní plochou respektovala a dále dotvářela strukturu veřejných prostor v té nejdůležitější centrální části Mostu.


Že by tomuto místu ale zpětně nejvíc slušela vodní plocha, od které by se monumentalita objektu zrcadlila je jednoznačné. Důležité jsou i proporce jednotlivých objemů, vyznění hlavního sálu na nožkách - řešení, které je v českém kulturním kontextu neopakovatelné....


Hlavní vstup od třídy budovatelů. Monumentální nástup od největšího mosteckého bulváru. Jak tomuto místu vdechnout opět život a atraktivitu? Na závěr tohoto příspěvku jsme se o to s kolegou Honzou Šerýchem pokoušeli pomocí výtvarného díla. 


foto Jakub Kozák



Stav konceptu k 8/5/2018:


Toto je již druhá prezentace konceptu. První, kterého je tato rozpracováním má datum 28/3/2018.

Tato obsahuje všechny půdorysy, řezy i pohledy. Pro lepší srozumitelnost jsou jednotlivé funkční celky podkresleny barvou.


Výkresy obsahují vlastní popisy a legendu. Jsou zpracovány pro tisk 1:200. Tuto prezentaci doplňuje vždy souhrnný text u jednotlivých částí.


1.PP
V suterénu je celé zázemí domu. Důležité bude prověření možností příjezdu, zásobovacích ramp. Ze zázemí knihovny se knihy pomocí knihovních výtahů měly dostávat na ta správná místa (tyto knihovní výtahy v grafickém podkladu zaznamenány nejsou).

Vstup do šatny zázemí restaurace doporučujeme řešit samostatným vstupem.

Rozsah technického zázemí jistě ještě projde vývojem.



1.NP SITUACE
Pro bezprostřední okolí domu bude zásadním způsobem důležité přehodnocení vazeb a vztahů veřejných protor, stejně jako hledání řešení jak nakládat s původně vodní plochou pod objektem.

Při hledání napojení na strukturu veřejných prostor okolo domu jsme vycházeli jak z původních konceptů, studií, tak z aktuální situace a požadavků. Důležité bylo hledání smysluplných struktur veřejného prostoru.

K problematice vodní plochy pod domem přistupujeme oklikou přes tzv. rajskou zahradu. Tímto pojmem rozumíme hledání současného řešení na technicky problematickou vodní plochu. Uvědomujeme si ale, že efekt zrcadlení objemů domu od vodní hladiny patří mezi  jeho nejsilnější výrazové charakteristiky a jakýkoli návrh s tím musí počítat.




1.NP
Celý parter otevíráme. Hlavní vstup do sálu dáváme z východu. Takto bude možno provoz přístupu do sálu od provozu knihovny i zcela oddělit. Při této cestě tak od vstupu do objektu po vlastní vstup do sálu bude stále možno z různých stran sledovat konstruktivní a prostorovou velkorysost, koncepční řešení sálu.

Knihovna by tu měla být otevřená, tomu by měl odpovídat i její parter a žřešení bezprostřední okolí.

Velkou pozornost jsme věnovali vertikálním komunikacím – navrhovaným pozicím schodišť, stejně jako i výtahů. Ze sálu doplňujeme nové venkovní únikové schodiště.  



2.NP
Hlavní knihovnické patro. Velkou proměnou by mělo prosít původní kino, které by mělo najít využití jako velká studovna. Toto řešení, stejně jako otázky jejího otevření do prostoru atria ještě musí být samostatně prověřovány ve variantách. Jak do hlavního knihovního pultu, tak do výše zmíněného sálu v prostoru bývalého kina povedou ze suterénu knižní výtahy.



3.NP
Knihovna tu má své kanceláře a zázemí. Bude tu i klubové kino pro cca 150 diváků s vlastním zázemím. Z kina bude možné provést propojení do vertikální komunikace vedoucí k sálu.

Do levého spodního roku objemu se sálem dáváme místo původních zásobovacích výtahů hlavní vstup do sálu. 

Komplikovaně jsme hledali zázemí účinkujících i dopravu materiálu na sál. Vzniklé řešení pokládáme za adekvátní, maximálně respektující koncept domu. Vertikální komunikace vstupu do sálu tu bude osvětlena shora. Důležitá bude možnost propojení této komunikace do ochozu atria knihovny – prosklením, ale i dveřmi. 




4.NP
Sál otevíráma na západ do tzv.skleněného loby. Toto otevření ještě bude nezbytné prověřit ve variantách. Rušíme schodiště v zadní – jižní – části sálu (kam do obou pater dáváme bar), a naopak doplňujeme schodiště na galerii zrcadlově se současným.

Ze zázemí restaurace sem vede výtah se skladem – servisním místem restaiúrace. Tento výtah bude mít o patro níže – pod kinem – také obdobný prostor. Catering sálu je zároveň možno řešit i nezávisle na restauraci výtahy vedoucími v místě hlavního vstupu ze západu do domu – s prostory v suterénu.

Střechu využíváme jak pro potřeby sálu, tak pro potřeby knihovny. Měla by být tzv. zelená, pobytová.




STŘECHA
V maximální možné míře bychom se měli pokoušet dávat zázemí techny na střechu – při nezbytném prověřevání jejího vlivu na výraz domu.

Důležité bude i hledání výrazu vlastních výlezů na střechu.




ŘEZY
Z řezu je patrné jak sál otevíráme do tzv. skleněného loby s výrazně zpracovaným osvětlovacím tělesem pod stropem. Vše ale bude nutno ještě prověřit. 






POHLEDY
Důležité bude hledání adekvátní nové struktury okenních výplní.  Ideální by byly ocelové rámy oken. U lodžií doporučujeme odbourání parapetů a prosklení stěn až k zemi. Od tohoto kroku si slibujeme lepší zapojení lodžií do interiéru. Mimořádně důležité tu pak bude hledání vhodného stavebně technického řešení souvisejícím s požadavky na zateplení.

Stejně tak bude důležité při zateplování objektu i hledání technického řešení – jak s cenným kamenným obkladem sálu. 

U rozsáhlých proskleným ploch sálu bude důležité hledání možností venkovního stínění – umožní nejen ochranu před přehříváním, ale i vytváření různých atmosfér uvnitř domu.

Samostatnou otázku bude i hledání materiálu na sokl domu, jako i hledání míst, jako i velikosti a řezu písma pro logo objektu, noční osvětlení apod.

Na východní fasádě domu přibyde venkovní únikové požární schodiště ze sálu. Prověřovat se budou varianty s nosnou zámečnickou konstrukcí a lehkým pláštěm.





Obrázek zobrazuje základní zapojení domu do svého okolí. Důležitá je tvorba smysluplné struktury veřejných prostranství. Vyplňování jednotlivých částí pak může probíhat ještě mnoha variantami. 





Celková charakteristická struktura objektu. Je tu naznačeno řešení jak je možno naložit s původně vodní plochou - ale určitě nejlepším řešením bude sem vodní plochu v původní velikosti navrátit, v zimě temperovat.








Důležitý moment artikulace spojovacího krčku – vstupu do sálu. 





Náhled do atria. Radikálním zásahem bude částečné, nebo úplné otevření sálu bývalého kina pro potřeby knihovního provozu.  Uvědomujeme si, že současný keramický obklad je cenný – proto jak koncept knihovny v bývalém sálu kina, tak konstrukčně materiálové řešení ještě nezbytné řešit ve variantách. Důležité v tomto prostoru bude přeřešení horního osvětlení – světlíky by mohly být daleko větší.







Zde je naznačena nejdůležitější charakteristika společenského sálu, kterou sledujeme. Jde v podstatě o podporu velkoleposti sálu – jak prostorové, tak konstruktivní. Důležité je i napojení sálu do svého okolí –prosklením, ale i z hlediska přístupu – hledání artikulace spojení sálu s pěší komunikace od Magistrátu po atrium knihovny.





A na závěr zjednodušený koncept domu. Jeho způsob napojení na rampu vedoucí k Magistrátu i ukončení této linie ochozem atria s doplněními objemy bývalého kina i navrhovaného kina, které dispozičně otáčíme.

Z koncepční skici je patrné jaké jsou celkové priority navrhovaného uchopeni objektu. Dle našeho názoru jednoznačně vychází z největších hodnost a charakteristických vlastností, kvalit domu, které se pokoušíme přehodnocovat, doplňovat a hledat adekvátní nové využité.


Postupně se začínáme podrobněji věnovat i okolí. Zde koncept Honzy Šerýcha na grafické řešení plochy 44 x 44 metrů:














„ Napadlo me trochu oprasit jeden svuj starsi napad; nevim, zda jsem se o nem vlastne uz posledne nezminoval. Moc se mi zalibila Tva idea uzit k realizaci probarveny asfalt – pritahuje me tu neelitnost a take kompaktnost, “hladkost" cele plochy. Navic by tahle technologie myslim presne pasovala k memu navrhu (a navrh k technologii:).



Posilam nekolik variant struktury, ktera vychazi z jednoho tradicniho sachoveho/matematickeho rebusu, zvaneho Jezdcova prochazka. https://en.wikipedia.org/wiki/Knight%27s_tour. Na standardnim rozmeru sachovnice sice existuje bezpocet variant reseni (presne 26 534 728 821 064), ale dospet k nekteremu z nich je – aspon pro me – zcela nerealne. Tech par ukazek v priloze vychazi ze zaznamu mych (mnoha) zpackanych partii. Slo mi v zasade o vytvoreni hybridu mezi jednoduchou geometrickou strukturou a znakem, jehoz zakladem je schematicky popis ruznych zpusobu selhani.



Realizovat takovou vec v architektonickem meritku by mi prislo hrozne pritazlive. Z ilustrace se tu stava kolosalni labyrint, divak se nutne meni v ucastnika. Dulezita je samozrejme lidska perspektiva, nemoznost prehlednout situaci jako celek, ovsem pri (lehce neurotizujicim) vedomi existence urciteho systemu. 



Co se tyce realizace same, u prvni trojice navrhu by asi slo pracovat jen s tim zminovanym probarvenym asfaltem – konkretni barvy a kontrast jsou samozrejme ke zvazeni a vychazely by z moznosti technologie. Dalsi navrhy jsou komplikovanejsi a kumuluji ve vrstvach dve nebo tri struktury. Tady me napadlo realizovat horni vrstvy jako dopravni znaceni, tedy nastrik barvou; predstavuji si, ze by takove reseni napomohlo prostorove iluzi. Zarovem by mozna casem dochazelo k mirne erozi horniho obrazce (ktery by zrejme nebylo nijak slozite cas od casu obnovit); me ten fenomen mizeni, nepermanence dost bavi.“

A jako doplnění -záznam postupného vývoje konceptu - myšlenky:

















Ale jak přistoupit k okolí Repre - není přece možné řešit výtvarné dílo, aniž bychom se při tom nepokoušeli uchopit celé to modernistické centrum města. Zde tedy výchozí úvaha: 


Vydefinování základních komunikačních os a veřejných prostor, jejich napojení na Třídu Budovatelů, zpevnění modernistického centra, hledání propojení s vrchem Šibeník (navázání divadla na prostor trojúhelníkového náměstí jako jedno z témat k řešení).

Jde vlastně pouze o přehodnocení původního modernistického konceptu, ohledání, do jaké míry je životaschopný. Od koncipování celého centra došlo k přehodnocení vývoje architektury postmoderním uvažováním. To dalo koncem osmdesátých let vzniknout pozoruhodným korekcím původního konceptu.


Dnes už víme, že modernistické koncepty je třeba korigovat modernistickými metodami, proto vložení a vkládání další energie do centra musí znamenat radikální vědomé přehodnocení modernistické historie.









A ještě jednou a z širších souvislostí.

Při pohledu od Benediktu jsem tu nakreslil tři možné společenské osy rozvoje veřejných prostor završené v centru. 

Červená - od Benediktu - když po ní procházíme jedinečným způsobem se otevírá krajina. Při vstupu na Šibeník jsme vlastně v nejvyšším bodě této části města a pak na jihu Šibeníku se otevře centrum na horizontu ukončené Krušnými horami.

Ta žlutá linie jde z druhé strany Šibeníku a zakončil jsem ji v ploše před mosteckým mrakodrapem.

Poslední je modrá -  mostecký bulvár.


Tady je to celé ještě jednou  - jen z trochu jiné strany.




Pohledy od jihozápadu. Jasně jsou tu patrné koncepty tří hlavních veřejných prostor centra - tří barev, okolo nichž je možné centrum postupně strukturovat. 



A ještě musíme doplnit, že vlastní centrum - to jsou i tři výškově oddělené terasy. Oddělené vždy i technologickým zázemím - zásobovacími chodbami. Pod Hotelem a magistrátem a pak mezi Priorem a Repre.







Do centra je nezbytné vložit velké množství energie, pokud by se podařila velmi dobře uchopit celková příprava, vešly by se sem doslova desítky nových domů.....



A na závěr pohled z mosteckého mrakodrapu.