ATELIER BENEŠ

Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná

+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz

čtvrtek 23. srpna 2018

Repre Most 04

Jak probíhá příprava na další jednání na mosteckém magistrátu? První jednání bylo 31.7. druhé jednání 22.8.  mezitím jsem s panem Nesládkem měli celkem asi deset hodin jednání se zástupci Artechu - inženýrské firmy, která zpracovává projektovou dokumentaci na Repre na základě předem - už loni - definovaného podkladu, který dále - do současného okamžiku - nemění. 

A právě její měnění je zásadní otázka našich schůzek i jednání na magistrátu.



Paní senátorka Dernerová si ode mne po jednáních vyžádala analýzu dosavadního postupu a možnosti dalšího postupu. Vzhledem k tomu, že nemá co skrývat, mě poprosila, abych ji poslal i panu primátorovi:



"Ve věci Repre -  Pokus o analýzu a možnosti dalšího postupu

Předně – je skvělé že se současné vedení města pokouší zachovat a rehabilitovat společenský význam mosteckého objektu Repre.

Závěry druhé společné schůzky na magistrátu nenaplnily závěry a požadavky první společné schůzky.
Pokud bylo variantnímu návrhu už od konce května vyčítáno, že má špatně řešené úniky z galerií velkého sálu (nakonec mi korekci můj požárník tak aby řešení vyhovovalo udělal po obeznámení se situací bez nároku na honorář…. (!), nyní se podobnou zástěrkou stala statika. Opět s hrozbou, že „nestihneme termíny“, že se jedná o „zásah do smlouvy“, že by to bylo „nové zadání“ atd, atp. Pokud na prvním společném jednání pan primátor „foukal krávu“ (čínský výraz pro prášení), že kdyby to stálo i 3miliony, že je to třeba prověřit…. a odtud chápu, paní senátorko, že Vás na tom prvním jednání nechtěli. Takto je možno vykázat, že jsme se setkali (Artech, Nesládek a já), a že páni z Artechu se „právě vrací“ od pana architekta Bohma a ten říká, že….. 

V podstatě do nastavení kultury té které komunální politiky mi nic není, jen tu provádím analýzu toho co a jak probíhá a pokud ve stejném nebo adekvátním čase za stejné nebo adekvátní prostředky vidím, že je možno dosáhnout řádově jiných kvalit – poukazuji na to. Ostatně předpokládám že na jednáních nejsem proto, abych město utěšoval, jak vše dělá dobře…. 

Za největší problém nevidím činnost pana Nesládka ale rozhodnutí nevypsat architektonickou soutěž (a doopravdy nevím, jak možnost soutěže byla panu Bohmovi předložena, že ji odmítl – jemu ale jak jsem pochopil šlo především o to, aby se dům nějak neměnil – a paradoxně k tomu by nejlepší prostředek byla právě soutěž). Variantou by bylo vypsat výběrové řízení na dodávku projektu jinak než na cenu – s preferencí portfolií. Právě a jen toto rozhodnutí – soutěž na cenu - vedlo k dnešnímu stavu, Výhody a problematiku soutěží loni na podzim přímo na půdě magistrátu objasňoval kolega Petr Lešek (kancelář Projektil a aktivní člen ČKA ve věci soutěží) – dle mých informací tam nikdo z nejužšího vedení města nebyl a ani následně ze strany vedení města nebyla tendence vše jakkoli přehodnotit. 

Ještě k vyjádřením pana Bohma. Ve svém textu velmi jasně a jednoznačně rozlišuje mezi operativními úpravami prezentovaných prací Artechu a celkovým koncepčním uchopením  problému variantní studií. Jednoznačnou prioritou je kvalitní celkové uchopení  v samém závěru jeho vyjádření, kde je i doporučení. Myslím, že v otázce jak k domu přistupovat nemůže být text jasnější.

Dnes, kdy dokumentaci mají v rukou inženýři, kteří jsou díky vysoutěžené ceně extrémně nepružní, nerozlišují problémy technické a architektonické a nejprve vždy hledají důvody proč co nejde (zpochyńování požárničiny -  přičemž požárničinu Artechu dosud nikdo z města neviděl - se nyní přesouvá do zpochybňování statiky).

… a pak na jednání poslouchat, že je vlastně jedno, jestli vstup bude odtud nebo odtud, že je jedno, jestli stěna bývalého kinosálu do atria bude zavřená nebo otevřená, a že žádné prověřování vizualizacemi nebude potřeba protože „co na tom jako uvidíme“… a že jako všechny varianty jsme přece už dávno prověřili a na nic jsme nepřišli….. Tedy pokud byly prověřovány takovýmto způsobem, jakože „od stolu“ a šmahem a od pasu - tak to chápu … toto ale ZODPOVĚDNÝ PŘÍSTUP doopravdy NENÍ. Jakékoli změny nezbytné vždy důsledně dovádět a domýšlet do všech souvislostí – jak se změní vztah k okolí, jak se změní vyznění interiéru a jaké následné architektonické úpravy a změny budou třeba….

Že to je nad rámec vysoutěžené ceny? V celkovém objemu realizace jsme si již říkali, že dle www.stavebnístandardy.cz je celková adekvátní projektová cena od studie po realizace cca 45mil. Pokud je práce Artechu ani ne polovičkou této ceny – co brání tomu vše prověřovat kvalitněji? Nebo - co brání tomu souběžně vypsat malé soutěže na interiér i na parter a návaznost na okolí? Co brání tomu důsledně prověřit zejména přes statiku již předloženou variantu? Tedy pokud hledáme nějaké kvalitní a komplexní řešení …. 

Předpokládám, že na příštím jednání se opět (pokud bude ještě nějaké příští jednání) „zapomene“ že je nezbytné jakékoli varianty UKAZOVAT. Nejlépe ve variantách promítat, nebo by bylo ještě lepší abychom si z magistrátu vydali ven přímo k Repre a to konkrétně oblezli a prolezli. Jinak bude opět vše, jak jsem se pokusil několikrát zdůraznit „na vodě“ (i když v reálu bych tu vodu Repre přál …... ). Nebo to bude opět - co zrovna v ten daný okamžik si jako dovolím říci, tak to je pravd, ve smyslu: „to jsme si přece nemohli myslet, že…“ Ta nejistota je extrémní.

Kvalita. Kvalita v případě Repre není jen respektování původního záměru autora. Ale respektování původního záměra autora patří k těm věcem, které je dnes nezbytné při hledání celkového architektonického řešení vzít vážně v úvahu. V případě Repre je to jedno ze záchytných lan, aby z objektu nevzniklo něco jako „průmyslová hala u Chabařovic“. V kvalitu se realizací mění energie, kterou je do přípravy ve všech fází nutno nalít. Není to ale ledajaká energie, ale taková, která hledá nějaký podstatný smysl (podrobněji viz. odkaz na literaturu na závěr tohoto odstavce). Tímto smyslem nejsou ale technické limity a technologická řešení. Totiž - co dělá domov domovem, nejsou jen zdi s otvory, ale vztahy které mezi těmi zdmi probíhají – stejné je to s tímto domem. Je jedním ze završení vazeb a vztahů celého města, celého centra. Technická a technologická řešení jsou pak pouze vyjádřením tohoto záměru. Zejména na téma kvality v architektuře, téma veřejného prostoru si dovoluji na magistrát poslat několik publikací jako i kolegy Honzy Šépky, který se se studenty Mostem a jeho okolím celkem inspirativně zabýval. 

U dnešního chápání kvality v architektuře je to jako u dobrým právníkem sepsané smlouvy. Všechny – i zdánlivě vedlejší a nepodružné a nepodstatné věci spolu musí hrát, musí být vyladěny. A ladí se v tomto případě původní záměr autora, kulturní a historický kontext, řešení urbanistické, řešení veřejných prostor – včera a dnes, řešení dispoziční a provozní, řešení technické a technologické, řešení materiálové, řešení detailů….  Stejně jako ve smlouvě – pokud jsou některé věci zbytné, nebo jsou nahodilé či svévolné a nehrají v souladu s celkem - nemají tam co dělat. Současnému chápání kvality není nic vzdálenějšího než svévole, zlovůle či libovůle…..  

Ještě poznámka ohledně zveřejnění na webu. Nechávám stranou asi tu nejpodstatnější věc, že u takovéto stavby a záměru je mimořádně důležitá průběžná zpětná vazba ze strany veřejnosti – její aktivace, debaty a přednášky. To tu bylo ale zanedbáno – a občanské aktivity v tomto směru jsou naopak následně chápány jako škodiči. Zpětnou vazbou těžko může být konstatování – já jsem zvolený politik a já jsem tou zpětnou vazbou. Pokud bych to na svých webových stránkách neměl, patrně by se k tomu paní Jana Jungmannová nedostala a ani by patrně následně nedokázala adekvátně informovat i Vás… (i takto vyznívá článek v MF, a i tak jsem to četl a čtu). Že se vše město bude prezentovat až „to bude hotové“ ? K tomu už patrně jednou mělo dojít – jen jsem se do toho neměl právě jen a jen díky Vám paní senátorko vkládat. Ale už jen mým prvním vložením do věci došlo k výraznému kvalitativnímu posunu přístupu. Pan architekt Šťastný na jiné úrovni bere v potaz pana Bohma (tedy alespoň jeden z plejády nezbytných výchozích bodů). Jinými slovy – uveřejnění všeho na mém webu mělo pro dům dobrý vliv. A dokážeme si představit určitě ještě větší kvalitativní posun, pokud by se prověřily důsledně další věci – minimálně v souladu s první společnou schůzkou na magistrátu 31.7., Patřila by mezi ně  statika u mého návrhu – ale to asi budu muset jako u té požárničiny samostatně…. Jak by to pak dopadlo, pokud by se otevřeněji hledaly varianty interiéru i vazeb na okolí formou např. omezených soutěží? Určitě by tam bylo našlápnuto k daleko vyšší úroveň kvality. Již by nebylo nutné spoléhat se na kamuflování vizualizací pozornost odvádějícími prvky.  Ale zásadní otázka je – má tu jít o kvalitu? 

Ještě bych chtěl poznamenat: V textu obsáhlého rozhovoru pro MF, který jsem posílal pro případné korekce – je i zmínka o Mostě i o Repre. Proto jsem se na schůzce na magístrátu několikrát tázal zda je vše OK. Popisuji tam totiž i procesy a důsledky „držení pod pokličkou“ i „úniky k technologickým řešením“ sice korektně, ale tak, že jsem se přesto obával, aby za vedením města někdo nepřišel s otázkou zda  „je takovéto vyjadřování povolené“. Obával jsem se totiž, že někdo z pro vedení města důležité sociální bubliny to dešifruje právě tímto způsobem. Totiž – i o tom, že podklady mám zveřejněné na webu informoval pan Nesládek už na první společné schůzce. 

Při současné úrovni dohadování mezi dvěma setkáními na magistrátu se dostáváme až k takovým absurditám, kdy prosím o dokumentaci DUR přímo pana primátora, pan primátor mě odkáže ať se s důvěrou obrátím na pana Nesládka nebo Artech, ale přesto podklady dostanu až s mimořádnými průtahy jen několik hodin před společným jednáním. Požární zprávu, jak uvádím i jinde v této zprávě, pak ani já nedostanu vůbec.……

Opět – jako nejrozumnější by mi přišlo nepřerušovat dokumentaci vedoucí k DURku s maximem jemných korekcí jako je vodní plocha pod co největší částí domu. U těchto korekcí bych ale důsledně a ZÁSADNĚ vyžadoval jejich OVĚŘOVÁNÍ buď perspektivami nebo vizualizacemi. Pokud chceme mluvit o kvalitě, pak hledání právě toho nejlepšího řešení se vyznačuje tím PRŮBĚŽNÝM NÁROČNÝM OVĚŘOVÁNÍM, mezi něž dnes perspektivy či vizualizace a fyzické modely zcela určitě patří. Pokud jde o náklady na tuto činnost nebo zhodnocení zda jde, aby DUR běželo a zároveň se dělaly korekce – to vše je nutno důsledně prověřit a odpracovat – ale CESTA TO URČITĚ JE. Určitě – nezbytná by byla změna přístupu ze strany Artechu – ne že architekt je pohůnek technika ale obráceně – technik je spolupracovník architekta. Což by byl asi u tohoto přístupu největší oříšek. 

Z mé strany další postup bude tedy sehnat skvělého statika (obdobně jako jsem před tím musel najít skvělého požárníka), prověřit statiku u svého návrhu a návrh dále rozpracovat - kvalitativně posunout dál, aby z ní jako doposud šlo těžit.

Na otázku zda je navýsost veřejná a společenská budova Repre řešena navýsost veřejným a společenským způsobem si můžeme odpovědět – komu až je možné výše uvedený text dát na vědomí -  jako doklad toho že tu o NĚCO VELMI DŮLEŽITÉHO JDE. Stejně jako komu až je možné dát otevřeně na vědomí zápis z první schůzky na mosteckém magistrátu – i když - předpokládám navíc - zmíněný zápis je na vyžádání standardně přístupný dokument…… (pokud komukoliv jsme na správné cestě)…..

S úctou,

23.8.2018 

Ondřej Beneš "





A zde je ta literatura:


Je tam Šépkovo Jak se dělá město, 
Kohoutovo Sídliště jak dál, 
moje publikace o nterpretaci architektury, 
skvělá práce o Veřejném prostoru od Petra Kratochvíla 
a jako návdavek několik publikací čínské literatury mé ženy.