Bar Nerudova ulice - studie

1991

Studie zpracovaná v opojení realizacemi v interiéru Evy Jiřičné. Pokoušel jsem se ale všemu dát trochu větší náboj, než jen aby výsledek byl technologickou exhibicí.

Skici

2016

Skici-sketches

2015

Z právě vydané knihy https://www.kosmas.cz/knihy/213794/skici-sketches/ Daniela Brachtla, Kateřiny Koňata Dolejšové, Jana Stempela a Jana Jakuba Tesaře

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1691215-od-tuzky-a-papiru-k-realite-co-pro-architekty-znamena-skicovani

Brno nádraží

                                   Ve spolupráci s Karlem Goláněm, Honzou Douškem, Radkem Paulusem

2015

K návrhu  rozvojovému území v centru Brna přistupujeme jako k příležitosti k zodpovědnému  znovuuchopení města. Navrhujeme především základní smysluplnou a srozumiteůnou hierarchii veřejných prostor,  urbanistickou strukturu vycházející především z požadavdů obyvatel a citlivého čtení všech souvislostí.

Soustředili jsme se především na vymezení zastavitelného a nezastavitelného území. Navrhovaná struktura veřejných prostor respektuje jak historické stopy, tak do hry zapojuje významné historické a přírodní dominanty, krajinný kontext.

Chtěli jsme vytvořit takový návrh, který by i do budoucna dokázal odolat změnám a svou náplní se dokázal snadno přizpůsobovat budoucím požadavkům.   

Vytváříme sít parků, městských tříd, náměstí, ulic, uliček, které bude mít na zřeteli sociální udržitelnost a rovnováhu v celoměstském kontextu.

 

urbanistické řešení a kvalita veřejných prostor

Vytváříme předpoklady pro obytnou a obyvatelnou čtvrť rostlého města se znovuobjevením komuikačního a dopravního potenciálu historického nádraží včetně viaduktu. Koncept nové městské čtvrtě vrostlé do historických a krajinných souvislostí s výrazným potenciálem rozvoje. Hledali jsme co nejjednodušší a nejuniverzálnější základní řešení, které by nebylo nutné měnit – proto nás zajímaly souvislosti daleko přesahující  hranici zadaného území.

hlavní nádraží a veřejný prostor v jeho okolí

Pro celé území je velmi důležité řešení dopravy – historickému nádraží pod Petrovem dáváme novou enegrii. Jako nejdůležitější tu vidíme kompaktní integraci dopravy do a okolo původního historického objemu železničního tělesa. Jako hlavní komunikační prostor nádraží navrhujeme využít suterénu, pod nástupišti, který je na úrovní spodní části řešeného území.

odolnost návrhu - fázování a nástroje, které zaručí funkčnost území

Výchzí struktura mřížky umožňuje po vybudování komunikací postupnou realizaci jednotlivých bloků. Fáze realizace jsou podrobně vymezeny v grafické části.

zelená infastruktura v území, krajinářské aspekty řešení, ekologická udržitelnost

Řešení zeleně, parků, úzce souvisí s definováním struktury a hierarchie veřejných prostor.

sociální udržitelnost

Navržená struktura je rámcová a není zcela závislá na funkčnosti vyplnění. Navrhovanou strukturu je možné dlouhodobě vyplňovat v skoro libovolnými budovami.

Výstava plakátů Zdeňka Zieglera

2013

Výstava plakátů Zdeňka Zieglera u příležitosti jeho osmdesátých narozenin 

v Muzeu Kampa. 

Ve spolupráci s Terracultura o.p.s.

Louny - Zelené náměstí

spolupráce Marcel Šípka

2013

V rámci nové výstavby na jihovýchodním předpolí Loun město uvažovalo s využitím struktur Zdeňka Sýkory (konkrétní návrh, který měl být použit provedla Lenka Sýkorová) pro vydláždění veřejného prostoru uprostřed bytových domů  - Zeleného náměstí. 

 http://mapy.cz/zakladni?x=13.8180649&y=50.3523932&z=18&source=muni&id=1950  . 

V našem ateliéru jsme provedli rozvahu, jakým způsobem pracovat s veřejným prostorem v místech, kde uliční čára a korunní římsa nevytváří striktně a pevně vymezený prostor, ale domy vroubící tento poměrně rozlehlý veřejný prostor jsou okolo něj uspořádány celkem volně. Navrhli jsme proto doprostřed náměstí situovat skupinu stromů, která by v daném místě měla schopnost takovéto jádro daleko lépe vytvářet. 

Jde o takové napětí a vztah, které by pro dané místo dokázal vytvořit velmi silný a specifický charakter. Prověřovali jsme několik variant  řešení. Šlo především o počet a umístění stromů, ramp, nebo geometrických objemů vystupujících ze struktur plochy náměstí. Koncept jsme ale  nedopracovávali do úplného konce - během práce a ověřování došlo k ukončení záměru - vzrůstalo napětí jednotlivých subjektů vstupujících do procesu projektové a realizační přípravy.

Socha, mozaika, nebo výtvarné dílo si u nás postupně hledá svou cestu do veřejného prostoru. Stejně tak kultivace vlastních veřejných prostranství zažívá v posledních letech v českém prostředí doslova renesanci. Už nejenom Litomyšl, nebo Slavonice. Je vždy ale nezbytná silná občanská společnost reprezentovaná svými zástupci a občanskými sdruženími, iniciativami. Můžeme dokonce tvrdit, že kvalita veřejných prostor je této síla a životaschopnosti přímo úměrná. 

Téma úprav veřejných prostor není samozřejmé - jejich přínos je v dnešní ekonomické době obtížně vyčíslitelný, přestože bez pečlivě kultivovaného kulturního a společenského zázemí je jakýkoli ekonomický úspěch v podstatě zbytečný 

viz odkazy na práce Dalibora Veselého: 

https://soundcloud.com/stempel-bene/dalibor-vesely 

nebo Miroslava Petříčka:

 http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/14073-miroslav-petiek-mona-je-to-tak-e-umni-dotuje-stat-ne-naopak 

Závěrem bychom rádi dodali, že stejně jako více galerií a muzeí si v Lounech stejně tak dokážeme představit i více veřejných prostranství reprezentujících výrazné a významné  lounské rodáky. 

Jesenice . rodinný dům

2015