Výstava v Galerii hl.m. Prahy na Florenci

kurátor: Radim Kopáč

grafika: Lenka Jasanská

architektonické řešení: Ondřej Beneš

produkce: Veronika Hudečková a Lenka Vosičková

foto:Lukáš Jasanský

2013

Jednoduchá výstava v sále sousedícím s papírovým modelem Prahy. Jednalo se o nízkorozpočtový projekt. Architektonické řešení se oriantovalo tedy na pouze ty nejjednodušší prvky a elementy.

Velmi důležitá byla podlaha, na kterou jsme položili bílé lino.

Výstava prezentovala práci jedenácti skvělých dětských ilustrátorů. Každý autor měl svou polouzavřenou kóji spojenou tečkami s centrálním zakřiveným panelem obsahujícím portrét autora i základní informace o jeho práci.

V jednotlivých kójích pak bylo jen pár bílých stolků a papírová štorklata. 

Výstava měla velký úspěch. V obměněných podobách jsme ji zrealizovali ještě v Karlových Varech, Lidicích, Litomyšli.

To je můj nejoblíbenější záběr - pohled do expozice přes Langwailův model Prahy.

11 světů – Současná česká ilustrace pro děti

Výstava dětské ilustrace 11 světů proběhla v jedné z nejkrásnějších veřejných budov konce devatenáctého století (Muzeum hlavního města Prahy), která v Praze patří spolu s Národním divadlem, Národním muzeem a Rudolfinem v tehdejší rakouskouherské monarchii k vrcholným projevům emancipačního procesu, které od konce osmnáctého století nazýváme „Národního obrození“.

Rok 1989 znamená mezník, vyjádření dlouholetých snah o vytvoření svobodného, demokratického státu. Mladá česká demokratická společnost však dosud obdobně významné a výrazné veřejné objekty, symbolizující znovunabytou suverenitu a sílu nemá. Různé snahy tu jsou pořád - v Praze nyní například neutuchají hovory na téma nové filharmonie – tedy toho stavebního druhu, který se v západní Evropě úspěšně rozvíjí několik posledních desetiletí.

Úspěch mají knihovny (NTK v Praze), universitní a drobnější stavby. Nejvelkolepější projekt – návrh Kaplického národní knihovny „chobotnice“ však do realizace nedošla. Zde se v celkovém přístupu asi nejjasněji projevila absence koncepčního a strategické uvažování.

Jak s tím souvisí práce pro děti? Znám je Kafkův aforismus o divadelním řediteli, který se plně věnuje přípravě nového velkého divadelního domu – a co dělá právě nyní? – „přebaluje budoucího slavného dramatického umělce“…… Na podobné vlně se nese i výstava – Za historickým  papírovým Langweilovým modelem Prahy jsme vytvořili jiný svět. Vazbu na tímto modelem reprezentované slavné tradici středověké evropské metropole, jež měla aspiraci „vyzařovat křesťanské duchovní ideály“ na Východ, zprostředkovává dynamícky tvarovaný ústřední panel. Ne náhodou se podobá architektem Roškotem upravované hrobce českých králů na Pražském hradě (1935-1936) – pro tuto jeho realizaci se vžil název „jízda králů“ – tři katafalky včetně dlažby jsou pojaty velkolepě a dymanicky. Tvarosloví upomíná na proudnicové tvary lokomotiv – žádné poklidné spočinutí, ale historický odkaz jako výzva. V případě naší výstavy, v době adorace sportovních klání a zápolení,  jsme jen provokativně do čela umístili velké závodní číslo – sumarizuje tu úsilí jedenácti českých ilustrátorů dětských publikací.

Informativně:

Dětská ilustrace má v české republice mimořádnou a silnou tradici. Stačí vzpomenout z posledního půlstoletí Zdeňka Milera, Květu Pacovskou, Petra Síse, Zdeňka Smetanu, Jiřího Trnku, Štěpána Zavřela nebo Helenu Zmatlíkovou.

Dnešní ilustrátoři v době upadajícího zájmu o umění a kulturu to ale obecně mají složitější. Na druhou stranu jim přeje otevřenost dnešní společnosti, nová komunikační a sdělovací média. Výstava si dala za cíl do dnešní expanzivní digitální reality vnést hru - nešlo o pasivní konzumaci, ale o aktivní spoluúčast, spolupodílení se na tvůrčím procesu.

Většina z jedenácti autorů má na svém kontě už dlouhou řadu úspěšných, někdy doslova ikonických realizací, ať knižních (jako Pavel Čech nebo Renáta Fučíková), filmových (Galina Miklínová), výstavních (David Böhm a Jiří Franta) nebo multimediálních (Petr Nikl); někteří se prosadili přirozeně i v zahraničí (Lucie Lomová).

Autoři přirozeně překračují hranice ilustrace směrem k dalším technikám a médiím – k volné kresbě, ke grafice, koláži, komiksu, k autorské knize, k textilnímu výtvarnictví, akčnímu umění, nebo k animovanému filmu.